Vítám Vás u nás 🙂
Když jsem tentokrát držela v rukou květiny na svatební tvoření, myslela jsem na radost,kterou kolem sebe budoucí nevěsta šířila. Měla jsem je oba dva před očima, šťastné, uvolněné a otevřené k vzájemnému naslouchání. Bylo to moc pěkné.
večerní pohled na svatební stůl
auto nevěsty
v ruce držím kytici pro nevěstu a korsáž pro ženicha
a v ranním svítání vyhlížím auto ženicha a dívám se na naší kapli
Včera jsme putovali na pouť k P. Marii ke Skále. Píšu putovali, protože jsme šli k Maria Skále z Oder pěšky.
Při zahájení mše svaté otec František Blaha SDB (salesián) řekl, že pouť může být i nebezpečná. Nebezpečná proto, že se nás může něco dotknout a to může způsobit změnu. Řekl toho i víc, ale tato větička se mi líbila moc. Jaká to musí být síla, která v nás chce způsobit změnu!!!
…změnu…
Dnes toho nenapíšu víc, protože mi připadá, že mi to vůbec nejde…Tolik by se k tomu dalo říct, napsat, ale nejde mi to. Tak toho raději nechám :-). Stejně je tu obrázků hodně.
Přeji Vám všem pěkný den a těším se někdy příště Kejt
p.s. Posílám poslední foto Martínka. Říkal, že, když to uviděl, taktak to stihl vyfotit. A nám se to líbilo moc. Moc. 🙂
Ano milá Keit, také vidím tu cestu ke světlu a ten pohled v zrcadle, je to symbolické a krásné. Děkuji Anna