Vítám Vás na našich stránkách 🙂
Nejkrásnější na světě nejsou věci, které vlastníme, ale okamžiky, které smíme prožít…
Dnes jsme se s dětma byli potěšit, jak rostou králíčci, kteří se k nám chystají na službu… (nemůžu hned psát na pekáč 🙂 ) Jsou na světě, rostou a já mám co dělat, abych dochystala králíkárnu…
A že jsme šli cestou kolem druhé paní sousedky, neodolali jsme a mrkli na kůzlata…
Neustále mám hlavě slova našeho duchovního správce… : “Cože?! U vás se narodila koťata? No, ti chudáčci neví, ke komu se narodili…Pak si budou říkat…zas u těch Kučerků…” 🙂 Ale snažím se to vidět v hezčích barvách, nicméně, když jsem dětem oznámila, že už musíme od kůzlat jít domů, hned se s nima začali honit, až jsem, musela zakročit přísně. Tak jsem si v duchu řekla, no ještěže je- kůzlata nemáme. To by teprve bylo živo. 🙂 🙂 🙂
Všechno uvidíte v jiném světle, když se zadíváte na děti.
Protože dítě dovede to, co jsme my už dávno zapomněli:
žasnout nad vším, co žije.
Mějte se krásně a těším se příště Kejt
Tak to je spravne jaro ,mladata vsude.
Teda to je “živočišný” příspěvek:-). Děti se se zvířátky krásně vydovádí…
Jé a Kačce do toho vypadl zub, žejo! Nebo je pak skvrna na fotce :o)