Vítám Vás u nás 🙂
Když jsem dnes sáhla na kliku u branky a pocítila námrazu a přitom už vykukovalo slunce, říkala jsem si,jestli ta námraza, jinovatka není jedna z posledních v letošní zimě.
Včera jsem vzpomínala na dobu před 21 lety, kdy na dvoře po příjezdu z porodnice, zářilo velké M. Než jsem se k němu po páru dnech, co jsem se vzpamatovávala z “šoku”, dostala, bylo už značně zmenšené. Přesto na fotografii lze poznat, že tehdy přece jen u nás vládla zima 🙂
No a včera to miminko vypadalo takto:
Jednou mi jeden človíček řekl, že vlastně v den narozenin dětí slaví i maminka 🙂 Tenkrát mě to překvapilo…povzbudilo, potěšilo… myslela jsem včera na to dítko, jak si šlape svou cestičku životem, modlila se za něj a koukala se na tu nádheru a krásu, kterou vidí daleko od nás. Kousek jsem Vám jí stáhla z místa, kde Máří nyní je, protože ona říkala, že se jí to nepodařilo vyfotit svým foťákem. Ale dům, ten je “jejich” .
A odlesk “záře” je i na té 21 let staré fotce ze dvora. Všimli jste si? 🙂
Přeji Vám hezký den 🙂
A těším se příště Kejt
….jééé!To je krásné-vzpomínám jak to bylo u vás krásné a kolik radosti miminko přineslo k vám domů.e