Vítám Vás u nás 🙂
I tentokrát jsme na pouti šli křížovou cestu směrem na Križevac.
Bylo zataženo… Rozjímali jsme nad smířením… u zastavení,kdy Ježíše přibíjejí na kříž, byla to náhoda…jsem si vzpomenula na mobil :
…kdybychom znali, jakou bolest způsobujeme svými neuváženými slovy, činy, druhým lidem, možná bychom jednali jinak.
kéž bychom s důvěrou, které jsme byli schopni, odevzdali to, čím jsme zraňovali druhé, čím jsme je přibíjeli ke kříži…
svými slovy, svými myšlenkami, jednáním,postoj, reakcemi.
Až nám jednou Pane, ukážeš, co všechno jsme způsobili, kolik bolesti jsme rozdali ve světě kolem nás, budeme asi překvapeni.Nezbývá nám než Ti všechno odevzdat – Tvému Milosrdenství a prosit také o milosrdenství a odpuštění vzájemně, čím se zraňujeme, vzájemně přibíjíme na kříž.
Pán řekl, jestliže ze srdce neodpustíme těm , kdo se provinili proti vám, ani Váš nebeský Otec Vám neodpustí…nemůže…
chceme se zde pokusit odpustit všem, přijmout tu skutečnost, že jsme zraňováni a zraňující, že jedině láska a milosrdenství nás pustí dál…
pohled směrem k Medžugorje
pohled na druhou stranu…
a v uličkách při zpáteční cestě
Kejt