Vy jim dejte jíst

Vítám Vás u nás 🙂

V neděli jsem slyšela myšlenku, že člověk má jen to, s čím se s druhým rozdělí…

Dát... rozdělit se...

S čím? Vážně by mě zajímalo, co já mohu dát…komu? honím to hlavou… čas…peníze…rozhovor…jídlo…

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/fotogalerie/2011/08/02/tiziva-situace-v-africe-somalsky-hladomor-v-obraze/&utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox/

Ale jinak…ráno vstanu, poklidím, posnídám,otevřu obchůdek, kapličku,vyřídím táborníky, co shánějí recept s buchtou na táborovou hru… na dvorku jsme s Kačkou plely “chodník” a pak – začnu vařit- zvonek…vyřídím dotaz…pokračuji ve vaření- druhý zvonek…je potřeba nečekaně se zamyslet nad zdobením svatby- přijela se poradit nevěsta- na sporáku mi to kypí- vypínám ho…do toho další zvonek a ta první návštěva si už přišla pro hotovou věc, kterou já však ještě nemám- takže čeká u dveří… a já se věnuji nevěstě…ví, co chce, tak je to milé a ráda se vracím do vzpomínek, jak jsme si všechno plánovali, až  to kněz nevydržel a možná mi připoměl to opravdu  “nej” a v předvečer svatby mi říká, ať nezapomenu na to, co je v zítřejší den NEJdůležitější…přijmeme “svátost manželství” a začneme ji žít, ale to jsem odbočila, když jsem tedy vyprovodila nevěstu s maminkou,vyřídila jsem ještě ten “zvonek” , co čekal u branky až dodělám věc, kterou jsem slíbila a postavila jsem se k vaření, Kačce jsem už mohla nalét polévku a další zvonek, milá návštěva, které nešlo odolat a musela jsem ji pozvat dál…po jejím odchodu jsem dovařila zbytek oběda, dojedli  jsme a já přemýšlela, jestli tohle můžu brát jakože  NĚCO dávám… 🙂

 a tak ještě z uplynulých prázdninových dnů:

Už se spí
Nějaký "zbloudilec"
ale radost přinesl
a tvoříme s návštěvou

Takže momentálně dávám čas…a mám radost ze sluníčka, co se dnes ukázalo…všichni jsme pracovali venku a vyhřívali se a žasli nad teplem…

Tak Vám přeju teplé dny i nadále a odvahu k dávání, aby se Vám pak naplnilo srdce 🙂 Kejt

3 odpovědi na “Vy jim dejte jíst”

  1. DÁVÁŠ, A BŮH TO VÍ ŽE DÁVÁŠ. KAŽDÝ ČLOVĚK, KDYBY DAL TROCHU DOBRA ZE SEBE, ZLO BY NEMĚLO ŠANCI.

  2. Kejt, už len to, že píšeš blog, ktorý inšpiruje druhých a ukazuje na Boha je dávanie… Nepoznám ťa osobne, no z tvojich príspevkov vždy načerpám silu pre ďalšie dni.
    Vďaka!

  3. Ach, Katu, jak ti rozumím. Zažívám to podobně, – čas tak rozmělněný v žádostech druhých… nezbývá než věřit (vědět!), že jsme na správném místě. Drž se a vytrvej!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *