Včerejší svátek sv. Rodiny

Vítám Vás u nás 🙂

Včera jsme měli v církevním kalendáři pěkný svátek patřící k vánočnímu období. Svátek sv. Rodiny. A musím se usmívat, jak ho vlastně my – v naší rodině, oslavujeme … rozděleně 🙂 Byli jsme se sborem zpívat a hrát a ostatní členové rodiny byli doma. A když jsme s Máří dorazily večer domů,padla jsem do postele a už nevstala.

Na cestách jsem zahlédla pár pohledů:

tak třeba tady ten …

v kostelíku na Bílé jsem byla poprvé…někdo už vycházel 🙂 a já stála teprve přede dveřmi…

🙂

usazujeme se

i zasvěcení kostelíka sv. Bedřichu jsem slyšela poprvé (více zde:http://www.obecbila.cz/pametihodnosti/ )

všude krásné voňavé dřevo

náš šéf

ruka mistra

a radostná zvěst “Hej mistře, vstaň bystře” se šíří světem 🙂

Začala jsem pohledem z kostela sv.Michaela-archanděla v Kozlovicích, kde jsme zpívali ten den poprvé… pak jsem přešla na Bílou a kupodivu se ke kostelu sv. Michaela vrátím posledním pohledem, který mě potěšil, když jsem ho uviděla 🙂

no, a nebyla bych to já, abych  na stránku s papežem Františkem, co nám chtěl včera říct on, neklikla. Najdete to zde:http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19312

A všimněte si kouzelného, jednoduchého  předpředposledního odstavce:

Hledíme-li na Svatou Rodinu, upoutává nás také jednoduchost života, který vede v Nazaretu. Je to příklad, který velice prospívá našim rodinám, pomáhá jim stávat se stále více společenstvím lásky a smíření, kde se zakouší něha, vzájemná pomoc a vzájemné odpuštění. Připomeňme si tři klíčová slova pokojného a radostného života v rodině: s dovolením, děkuji, promiň. Rodina, ve které se namísto neomalenosti žádá o dovolení, namísto sobeckého jednání se děkuje a ve které ten její člen, který zjistí, že učinil něco nepěkného, umí požádat o odpuštění, taková rodina potom žije v pokoji a radosti.

Pamatujme si tato tři slova.

A můžeme je společně zopakovat: s dovolením, děkuji a promiň.

Není to jednoduché? 🙂 Mi  se to líbí moc. Samozřejmě , že vím, že začínat musím u sebe. O to víc se mi to líbí. Je to jednoduché a prosté. A jestli k tomu nemám z nějakého důvodu sílu…o to víc se mohu obrátit do svého srdce a zkoumat, proč tomu tak není nebo proč se tomu bráním. A pak můžu padnout na kolena, protože Pán je věrný…On dá sílu tomu, kdo Ho o ni prosí…

Mějte se hezky ve svých rodinách 🙂 a nebojte se a těším se příště Kejt

a děkuji Vítkovi za jeho chladící se čaj v poslední kupce sněhu. Fakt byl skutečný. Ten sníh i ten čaj 🙂