Stopy

Vítám Vás u nás 🙂

I když tentokrát u nás není u nás 🙂 Jsem mimo domov a zase je kolem mě plno zamyšlení a náhod. Dnes to bylo zamyšlení nad chůzí. Stojím, chodím, jdu, nesou mě nohy. Je dobře, že je mám. A zanechávám  stopy.(Podle pedagogiky Franze Ketta. viz. zde: http://kett.cz/clanky/hlavni. ) Když jsme se nad nimi zamýšleli, hned mi v hlavě vyskočily stopy, které za sebou každý člověk bez výjimky zanechává. I já. Jaképak asi jsou…

Jaké bych si přála, aby byly?

Naše kroky vypovídají o nás toho mnoho…Mohou být dlouhé…rychlé…nejisté… i jisté…klidné…uspěchané…Mohou bolet…mohou směřovat dovnitř i ven, mohou kličkovat, vracet se, vyhýbat se lidem nebo lidi potkávat.

Jít s druhým nebo za druhým, doprovázet znamená přizpůsobit svůj krok druhému kroku. Vnímat svůj i jeho rytmus. Zpomalit, zrychlit, nepředbíhat. Jít tak, ať je to příjemné…

Je dobré, když člověk umí přijmout to, že druhý chce jít s ním a že mu nabízí pomoc. Je dobré když člověk doprovází člověka, když jdou spolu, když se o sebe navzájem mohou opřít…

🙂

Je dobré, že nejdeme životem sami a Pane, dovol, aby mé stopy byly Tvými stopami.

Tak tolik tentokrát od nás 🙂 a přeji Vám hezký den. Těším se příště Kejt