Vítám Vás u nás 🙂
Dnes jsem otevřela Katolický týdeník a zůstala jsem koukat, jaký článek tam na mě vykoukl… K němu se vrátím za chvilku…Všichni- věřící i nevěřící chodíme na hřbitov, a každý zapálí svíčku, která symbolizuje vzpomínku, že na toho, kdo už mezi námi není, nezapomínáme.
No a v tom KT byla reakce od Marie Svatošové na otázku: “Proč zrovna ona? Proč ne raději já?”
Proč zemřel člověk, kterého jsme měli všichni rádi? To je jedna z vůbec nejtěžších otázek.
A M. Svatošová odpovídá, možná i proto, že i jí zemřela sestra ve 31 letech, která všem hodně pomáhala, protože se zabila v autě. Všichni se tenkrát ptali:” Proč? Proč zrovna ona? Proč ne raději já?” Trvalo nám dost dlouho, než jsme pochopili, že otázku je třeba formulovat jinak: “Co nám tím chceš, Bože, říct?”…
Touto bolestnou skutečností procházíme všichni… Včera jsem v jedné kapli otevřela knihu, kde na mě vykoukla záložka se slovy: “Srdce, které touží po naplnění, Bůh najde.”
A článek v novinách končil slovy: …”vy se s Bohem krásně hádáte. To on bere. Takových modliteb je v Bibli spousta, například v žalmech. Hádejte se s Ním dál, ptejte se, co tím zamýšlel, co vám tím chce říct a nevzdejte to, dokud vám neodpoví.…” 🙂
To bych Vám i sobě chtěla v dnešní den přát… “nevzdejte to, dokud vám neodpoví”…Kejt
Bůh si bere lidi, které miluje.
Nádherné psaní a krásné fotky, hlavně ta první, ten pohled z okna. I já jsem se kdysi ptala: “Proč zrovna ON”? …když zemřel můj otec ve 45 letech na rakovinu….
Přeji krásný podzimní večer.
Krásna myšlienka. “Hádajte sa s Ním, nevzdávajte sa, kým vám neodpovie…” Taká silná a opravdivá. Ďakujem.
Zaujal ma aj nápad, urobiť si doma pri príležitosti sviatkov kútik so “vzpomínku na naše zemřelé”. Nechápem, že mi to nenapadlo skôr.
A tá inoväť je tiež prekrásna. U nás ešte námraza nekúzli (alebo som si aspoň zatiaľ nevšimla).
Radostný deň želám, Leti.
Milá Kejt,
srdce touží a nevzdávám….občas přijde dřív, pak na to zapomenu a přijde nečekaně….
opět velmi příjemný příspěvek k otevření a poznání…děkuji
s pozdravem pherenis