Růžička

Vítám Vás u nás 🙂

Posílám Vám včerejší překvapení, které se nám ocitlo na stole, jen tak… Mi se moc líbí ta její barva:

A že jsem o víkendu spala v jiné posteli, vykoukla jsem ráno z okna a uviděla toto:

Ve chvilkách pokračuji v knížce od Immaculée, tentokrát jsem se vrátila ke knížce Odpustila jsem.Vracím se znova do doby těsně po genocidě a někdy si na lístek napíši nějaký odstavec, co mě zaujme a pak si ho dám před oči. A tak teď  naposledy jsem měla napsáno:

…Také jsem poznala, že když utrpíme v životě ztrátu, která se nám zdá nad naše síly, naše srdce a mysl se otevře zázrakům…a někdy i malý zázrak může posílit naši víru a pomoci nám přežít…(Immaculée po setkání s dalším přeživším)

…zatímco jsem čekala až se Bůh dostaví, trávila jsem čas očištováním srdce a modlitbou růžence. (Immaculée čeká celý  den na vízum, konzul odjel mimo město, je ráno a je naprosto bezdůvodné čekat na něj, je prostě mimo město, ale Immaculée to vízum potřebuje a tak usedá na lavičku a začíná se modlit)

odpustila jsem všem lidem na které jsem si dokázala vzpomenout, znovu jsem opakovala všechna jejich jména a poslala modlitbu a požehnání každému z nich. Přemýšlela jsem o veškerém požehnání a všech darech, kterými mě Bůh během posledních dvou let obdařil a poděkovala mu za každou milost zvlášt…

…bylo jen na mě, zda si zvolím víru nebo to vzdám…

A v knížce to pokračuje dál:

(stmívalo se a Immaculée razítko stále neměla. Pozorovala oblohu,ptáky, uvědomovala si, co všechno BVůh na tomto světě stvořil a za co mu mohla při tom čekání děkovat…Pak řekla:)

Nepochybuji o tom, že to zařídíš, Bože. Ale mám dojem, že tě budu muset poprosit, abys to trochu uspíšil. Můžeme se ohledně víza dohodnout na nějakém termínu- řekněme sedm hodin večer?

(v 18.45 pracovnice ambasády otevřela okno, poprosila Immaculée  o pas, jména lidí,které chtěla navštívit a za dvacet minut před ambasádou zastavilo auto, vystoupil konzulární úředník, převzal pas, dal do něj potřebné razítko a povídá:)

…Povězte mi- proč jste čekala celý den? Kdo vám dal tu jistotu, že vízum dostanete, když byla kancelář zavřená?

” Bůh,”- odpověděla jsem s úsměvem. ” Věřila jsem, že pro mě udělá zázrak, a udělal. Jediné, co jsem musela udělat já, bylo mít víru a trpělivost.”


Víru a trpělivost do našich všedních dnů vyprošuji sobě i Vám a těším se příště Kejt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *