Postoj

Vítám Vás u nás 🙂

Víkend jsem prožila na Hostýně. Už večer, když člověk nahoru přijel, bylo krásně…mlha…námraza…tajemno…ticho… V sobotu zasněžilo a v neděli, jak řekly koordinátorky MM, nám všem sníh přikryl všechnu tíhu života těžkosti a mohly jsme se pod ním cítit jako pod  peřinou. Je ale pravda,že tento stav pokoje byl až vyvrcholením odevzdání, smíření a modlitby.

 

a tak Vám z té krásy ticha posílám pár myšlenek:

je důležité učit se vnímat, že Bůh mluví v obyčejných věcech…rozvíjet v sobě toto vědomí…učit se naslouchat..

.to, že Bůh mluví poznám podle toho, že se to dotýká srdce…

nenechejme se spoutat světem, zvyklostmi, způsobami.podle čeho poznám, že jsem spoután? podle odezvy v srdci…něco mě popouzí, ztrácím vnitřní klid…

 

vytrvávejme v dialogu s Ježíšem i ve chvílích, kdy už “toho” máme dost…

dialog s Ježíšem nám přináší pokoj, harmonii, krásu…dábel je ten který působí rozdělení, hádky, tvrdý postoje, nespokojenost se sebou samým…pokud vytrváme v dialogu s Pánem, v důvěřivé odevzdanosti, najdeme vnitřní pokoj…

nikdy dřív ve světě toho nebylo TOLIK! Jsme roztříštěni, nesjednoceni, zmatení…cesta zpátky je cesta niterní…duchovní…co nám přinese pokoj je být niterným člověkem…

mít touhu po Kráse, po Pokoji, po Lásce je výsledek našeho odevzdání…odevzdání se touze…nebojme se dát Pánu prostor…dovolme Pánu, aby v nás tu touhu posiloval, probudil…nechejme si ji do srdcí dát…

Dnes už musím končit, ale přeji Vám všem pěkný den a moc zdravím všechny maminky, které doma pečují o svá nemocná dítka 🙂 Držte se 🙂

Těším se příště Kejt