Jak jsem minule poznamenala, dostala jsem pozvání ke hře 3 kroky a 10 nej… Napřed jsem se podivila a nevěděla jsem oč jde. Nicméně jsem nakoukla do blogu Gabky, která mě ke hře vyzvala a podmínky mi zůstaly v hlavě… 🙂
Hra má tři základní kroky:
1) Uvést, kdo mě do hry pozval.
2) Vyjmenovat 10 věcí, které mám ráda… Tak zjistila jsem, že by mi šlo bez problémů vyjmenovat věcí 20! 🙂 Jenže některé “věci” nejsou věci…
3) Pozvat do hry dalších 10 lidiček… A to si myslím, že je nejtěžší…Koho oslovit? Když jsem koukla k těm děcčatům, které mě oslovují a které aspoň trochu “jakoby” znám, všechny mají hru za sebou. Podívala jsem se i na datum a musela jsem se smát… Kdybych si nedala tak dlouhou pauzu, že budu přemýšlet- pozvání by je snad oslovilo ještě včas. Prosím tedy, nezlobte se na mě… dřív jsem to nestihla 🙂
Doufám, že vy, ostatní, mé pozvání přijmete…A pokud ne, nevadí… i tak to bylo pěkné čtení 🙂
Křehkost patří k lidskosti stejně jako síla, ale tu první si jen těžko přiznáváme…
Vítám Vás na našich stránkách 🙂
Dnes jsem dostala pozvání ke hře mezi námi blogerkami na netu… Je zajímavá, chtěla bych se nad ní zamyslet, ale nejprve chci poděkovat za pouť. Zažila jsem opravdový malý zázrak…Maličký, ale svou silou ohromující. 🙂 Poslední dny hooodně pršelo, měla jsem toho víc na starosti, dokonce se navíc ke mě dostaly úplnou náhodou květiny ke zpracování (půlka kufru od auta) a tak jsem neměla čas hlídat, jaké má být počasí na pouť. V sobotu večer, když jsem odjížděla od zdobení od Skály, tak jsem v autě úpěnlivě a zcela bez postranních úmyslů věnovala prosebnou modlitbu za počasí tam nahoru…
Kdo se naučí sám něco tvořit, nikdy se už nespokojí s konzumním stylem života…
Vítám Vás na našich stránkách…
Když jsem ve čtvrtek pozorovala naše děti, jak se zápalem tvoří bunkr na stromě, měla jsem radost a moc bych si přála, aby jim to tvoření jen tak “pro radost”, vydrželo i do budoucna 🙂 .
V pátek jsme se vydali na výlet do světa Narnie. Tedy, na vycházku okolo Oder, kterou pro nás a ostatní děti z farnosti, připravila Iva. Ivi, díky 🙂 Děti se, podle příběhu kamarádů Zuzanky, Lucinky, Edvarda a Petra, vydali skrze skříň, najít a splnit úkoly, které je čekaly. A bylo to velmi napínavé…