Letos kostel v Odrách nebyl otevřený, ale byl otevřený kostel na Veselí… a tak jsme se jeli podívat tam. Mimo jiné jsem žasla, ale trochu smutně, že je Veselí tak malá vesnička, co do počtu obyvatel- jako my…a přitom rozlohou je daleko, daleko větší. Některé stavení po odsunu původních obyvatel jsou rozebraná a původní rodina tam nezůstala žádná. U nás byly původní rodiny čtyři, ale lidé umírají a minulost se stává historií… Byly to smutné časy…
Byla možnost si sednout a povykládat
A nakonec jsme ještě navštívili evangelickou modlitebnu v Odrách a poslechli si koncert skupiny “Jesus Track”. Ta se nám moc líbila 🙂 🙂 🙂
Bylo to nádherné! 🙂 Jednak jsem žasla nad precizní připraveností na Veselí, kolik úsilí, chuti a času tomu museli farníci věnovat. Sehnat staré fotografie, naučit se historii, nachystat výstavu a být k dispozici lidem… a u evangelíků se mi líbilo nadšení mladých, s jakou chutí zpívali…
A musím poděkovat z celého srdce našemu duchovnímu správci Petrovi za poskytnuté fotografie 🙂 , protože já foťák zapomněla doma.
Nehledat to, co nás přesahuje, by znamenalo nechat zakrnět srdce…
…Shledal jsem, že není nic lepšího než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl…
(kniha KAZATEL)
Tak máme první část sena pod střechou…nedá mi to, abych nepřirovnala naši náladu k citátu z Písma 🙂 máme velkou radost…v domácnosti- teda na dvorku přibyli už v minulém týdnu králíčci a tak jsme se museli začít točit kolem zajištění krmení…třebas i na zimu… 🙂
p.s. jinak jsem ale vděčná za momentální počasí 🙂 a zimo kšc…kšc… 🙂
Mějte se krásně a přeju žádné přívalové deště! Těším se příště Kejt
Pominou i nejkrásnější díla lidských rukou, jen láska přetrvá…
Vítám Vás na našich stránkách…
O víkendu jsme slavili jednu událost za druhou… Ale asi nejprve začnu svatbou našich známých.
Doma se mi předsíň proměnila v jednu zahradu a chystala jsem jednu kytici za druhou
Moc se nám líbilo povzbuzení o.Vladimíra v promluvě. Mluvil, jak jinak než o lásce 🙂 , vycházel ze čtení, které na svatbě zaznělo, ale krásně to na sebe navazovalo. V evangeliu se mladík ptá Krista: Mistře, co mám dělat, abych měl život věčný? A Ježíš odpovídá: “Miluj Boha celým svým srdcem a svého bližního jako sám sebe”… na to nesmím zapomenout, to dá smysl našemu životu-miluj… a otec rozvedl, že ani práce, ani víra, ani děti nejsou nic, když nemám lásku. Láska dává smysl práci, víře, z lásky se rodí děti…“Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon…Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem….A kdybych rozdal všechno, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje…všechny mé skutky vykonané bez lásky vyjdou na nic…v prvním čtení zazněla věta…”proto opustí muž muž svého otce a přilne ke své manželce a budou jedno…”- milovat znamená opouštět pro druhého, opouštět a přijímat druhého v lásce- to je “tep” manželství…a pokud se tento “tep” vytratí, všechno ztácí smysl…Ježíš je pramenem – tepem vaší lásky…manželství je prostorem, do kterého bude Bůh vylévat proudy lásky, milosti- pokud budete chtít 🙂 a budete ji okoušet 🙂 láska Kristova je trpělivá, laskavá,shovívavá, dobrosrdečná, a dnešním dnem přijetí svátosti manželství vám přeji, abyste otevřeli tento Pramen, přicházeli k Němu a čerpali z něho po všechny dny, kdy budete spolu… 🙂
Takže, nejenže jsme se radovali z jedné lásky, pro našeho Martina se otevřel Pramen v přijímání Eucharistie a tuto slavnost jsme zase oslavovali v neděli…
A Janou jsme chystaly listy na nástěnku …začínalo to takhle ve čtvrtek…
Nástěnka znázorňovala vinný kmen- Krista a počet dní- ode dne křtu- napojení na “vinný kmen” 🙂
Pravá láska slouží, i když ví, že se jí to nikdy nevrátí…
Jani, díky za vše 🙂 , a Vám díky za sdílení naší radosti. Mějte se hezky a těším se příště Kejt
sourozenci Martínka...někdy jsou i k zulíbání...otče Petře díky za fotečky 🙂
Nejkrásnější na světě nejsou věci, které vlastníme, ale okamžiky, které smíme prožít…
Dnes jsme se s dětma byli potěšit, jak rostou králíčci, kteří se k nám chystají na službu… (nemůžu hned psát na pekáč 🙂 ) Jsou na světě, rostou a já mám co dělat, abych dochystala králíkárnu…
A že jsme šli cestou kolem druhé paní sousedky, neodolali jsme a mrkli na kůzlata…
Neustále mám hlavě slova našeho duchovního správce… : “Cože?! U vás se narodila koťata? No, ti chudáčci neví, ke komu se narodili…Pak si budou říkat…zas u těch Kučerků…” 🙂 Ale snažím se to vidět v hezčích barvách, nicméně, když jsem dětem oznámila, že už musíme od kůzlat jít domů, hned se s nima začali honit, až jsem, musela zakročit přísně. Tak jsem si v duchu řekla, no ještěže je- kůzlata nemáme. To by teprve bylo živo. 🙂 🙂 🙂
Všechno uvidíte v jiném světle, když se zadíváte na děti.
Protože dítě dovede to, co jsme my už dávno zapomněli:
Předminulou neděli, která byla bohatá na slavnosti- sledovali jsme blahořečení Jana Pavla II, byli jsme ve Fulneku na slavnosti Božího milosrdenství a ještě jsem, už sama, jela na koncert v rámci duchovní hudby “Večery u varhan” a když jsem se vrátila, vzpomněla si, že máme první májovou a vůbec jsem nestíhala vnímat naši kočku… Byla před slehnutím, bylo na ní během posledních dnů vidět, jak hledá místečko a tak jsem se snažila nespustit ji z očí a občas ji poslat- proběhnout se ven… No a právě v tu neděli, kdy jsem Vám schválně vypsala náš program, tak jsem kočku úplně vypustila ze zřetele…a vrátíme se z májové a děti mi nadšeně hlásí: “Mami, kočka rodí!!!” Kde? No, samozřejmě v naší truhle – doma 🙂
“Má už jednou koťátko!” Zdálo se mi, že by jich mělo být víc, protože bříško bylo velké a tak jsme ve velikém tichu nakukovali a sledovali, jak se kočka kotí…
Bylo to krásné, jsou tři a začínají se mít čile k světu… 🙂
Dnes jsme zase byli na ABSOLVENTSKÉM PŘEDSTAVENÍ dívek z tanečního oboru ZUŠ v Odrách… Atmosféra byla krásná a nabitá hudbou a tancem…a vůbec jsem netušila, jakého máme doma tanečníka 🙂
A ve skladbě TANGO
Nechápeme-li dnešek jako nejcennější dar, pak jsme od štěstí ještě vzdáleni na hony.
(Roland Leonhardt)
Dnes jsme byli obdarováni hodně. Přeji i Vám stejné vědomí “daru” a těším se příště Kejt