No a u nás tráva skončila. Pod kosou, usušená, voňavá, naplněná půda a museli jsme i vyzkoušet, jak se vlastně v tom seně leží. 🙂 Bylo to úžasné, přemýšlela jsem a vzpomínala, jestli jsem kdy vůbec v životě v seně ležela a nasmáli jsme se až až…
Byli jsme dnes na mši na Veselí, kde Martinové spolužačky poprvé přistoupily k svátosti Eucharistie. Otec také četl evangelium o vinném kmeni (Jan 15,1-11) vysvětloval dětem naše napojení na něj díky svátosti křtu…a líbila se mi myšlenka,že pokud jsme napojeni na vinný kmen proudí do nás síla, živiny, abychom byli dobrým plodem 🙂 …nu, život ukáže…jaké to naše napojení je 🙂 a teď poněkud odbočím, ale připomnělo mi to rozhovor s o. kardinálem Miloslavem Vlkem v MF Dnes…vystihl to krásně, moc se mi ten rozhovor líbil a přiznám se, že jsem to vůbec nečekala 🙂
Paní redaktorka se ptá:Byl jste někdy ve Vatikánu pokárán, že v Česku věřících nepřibývá?
A odpověď: Církev nemá především poslání získávat lidi. Hlásá to, co Kristus učil, pro štěstí člověka. Nejde o lapání dušiček, to opravdu ne. Lidé, kteří se na církev dívají z venku, ji posuzují čistě podle lidských měřítek. To je základní chyba. My nejsme orientováni na úspěšnost, na efekt. V poslání církve není rozhodující především zručnost, inteligence či jiné psychologické metody. My věříme, že Bůh je a že On s námi působí. Snažíme se tedy udělat, co je v našich silách,ale výsledek je v rukou Božích.
Chápu, ale copak není kněz rád, když má plný kostel? Čekalo se , že do nich po r. 1989 začne chodit víc lidí…
Před návštěvou papeže Benedikta se u nás hodně psalo o tom, že jsme nejateističtější národ. Papež pak vyslovil radost, že se tyto národy nepotvrdily. Řekl, že zkušenost, kterou tady udělal, ukazuje něco jiného. Přes 30% lidí se tady hlásí k nějaké křesťanské církvi, ale ti ostatní, to nejsou ateisté.
Jak to?
Všimněte si, že lidé často říkají, že v něco věří, že nad námi něco musí být. Ale nechtějí se nechat spoutávat různými předpisy. Proto nechtějí být v církvi. Církev má své předpisy, zvyklosti a lidé jsou velmi žárliví na svou svobodu. Samozřejmě záleží i na tom, jakou má člověk s církví zkušenost. Zda se třeba setkal s knězem otevřeným, nebo takovým, který si na otevřenost nezvykl. V tomto směru máme zajímavou zkušenost z armády.
Jakou?
V armádě jsou vedle psychologů také naši kaplani. Z průzkumu, na koho se vojáci obracejí častěji, vyšli kaplani vítězně. Vojáci říkali, že k nim mají větší důvěru, protože vědí že kvůli zpovědnímu tajemství se o jejich problému nedozví někdo jiný.
atd…atd… já jen chtěla podotknout, že i ta dnešní slavnost na Veselí a ta naše před 14dny a celé to naše snažení vést děti k životu z víry, je pouze to, co si myslíme my- rodiče- pro naše děti to nejlepší a zbytek je v rukou Božích…že to tak beru 🙂
A jinak – kromě sušení sena- jsme se s Martínkem na kole projeli do Oder- na zmrzlinu i koncert “Večery u varhan”- kde nám dnes k varhanům hrála i trubka…
Tak tak 🙂 Přeju Vám hezké vykročení do dalšího pracovního týdne a mějte se hezky Kejt
Proč volný den? Protože po dlouhé době jsme nikam nemuseli, nic nás nečekalo, nic nehonilo a tak jsme si vychutnávali práci venku. Je pravda, že ostatní museli ráno do školky, školy a práce a já zůstala doma sama, ale tu radost a vydechnutí jsme cítili v kostech…
Během dne jsem si zašla do lesa na bez, už se mi louhuje sirup a bylo krásné slyšet, jak si všichni všimli, jé tady to voní…děláš sirup? Měli radost 🙂 Pak jsem přesadila narévkované muškáty, zasadila vysemeněné kytky, které jsem si nasadila v domnění, že jsou to afrikány a stále na ně koukala, jak divně rostou, až minulý týden mi docvaklo, co to vlastně je 🙂 , házela jsem přes den krmení slepicím a chodila ke králíkům, posekala trávu na zahradě, nahrnula hlínu k zemákům, okopala a rozesadila kedlubny a užívala si přírody venku. Opravdu to dnes všechno bilo do očí, jak je to zelené, šťavnaté a v plné síle. Radost pohledět 🙂
Nemáme za úkol spasit celý svět, jen žít s otevřenýma očima … 🙂
Tak jsem obdivovala břečtan u vchodu, jak na něj v poledne nahlíželo sluníčko…
Kapradí se v stínu taky daří…
Jsem ráda, když mi šípek nakukuje do okna a letos je krásně rozkošatělý…
a roste do všech stran…
Pozorovala jsem irisy…
Stopy bezu na podlaze…chvíli jsem je tam prostě musela nechat…byly krásně rozsypané po kuchyni, jak jsem vytřepávala košík…
Manžel kosil trávu a děti ji navážely k sušení na zahradu…
Aj jsme je museli “krotit”, skákali po trávě, hrábě jim občas padaly z ruky 🙂 , někdy u sebe měli málo místa 🙂 ale nakonec před chvílí ještě jeli k Maria Skále na vodu, tak jsem je musela obdivovat. Mám pocit, že je zítra z postele hned tak nedostanu 🙂
A ještě posílám fotečku z včerejška, jak jsme se vrátili z kostela…Kačka nečekaně hezky ladila k slepicím 🙂
Tak se mějte hezky a přeji Vám příjemný slunný víkend 🙂 Kejt
nechat tě jít a mít přitom hrdlo sevřené, modlitbu v srdci a úsměv na tváři, když vykračuješ ze dveří dobýt svět… 🙂
(z knihy M.Stroudové- Dítě je dar)
Za tři hodiny na dvouminutku přesně…odlet byl v 18.05- SMSka přišla ve 21.07 Máří napsala: Ahoj, už jsem tu čekám na bágl ,ty kraaaso, to byla nádhera, pošlu fotky. Jde to tu fakt samá zeleň. Seděla jsem u okna, u křídla, viděla jsem vás. Těším se na toho tátu… 🙂
A za nějakou chvíli potvrdila, že už sedí v džípu a jedou domů…
a úplně v noci… milá rodinko, uléhám do nejprinceznovější postele, jakou jsem kdy viděla…..atd…atd…atd…dobrou, já padám únavou,díky, že jsem mohla vyjet 🙂
Tož, tak je to 🙂 mějte se krásně, všem děkuji za modlitby a přání a těším se příště 🙂 Kejt
Každý okamžik svého života žijeme z dědictví těch, kteří žili před námi, a někomu zase připravujeme cestu … 🙂
A my dnes připravovali cestu a kufry nejstarší dcerce… 🙂
Maru řekla, že by ji vzala s sebou…no, nevím, co by tomu řekli na letišti 🙂
Bylo to půvabné. Čas nám utíkal rychle…
Pak jsem tvořila a upravovala i já…
A ještě jsem měla radost z pohledu, který došel v poledne 🙂
Úplně mi to připomnělo tu nádheru kvetoucích stromů- krásný pozdrav- Evi díky moc 🙂
Zítra dovyřizujeme poslední věci, čeká nás pár rozloučení a pak …pošleme nejstarší na zkušenou do světa. Odlétá do Irska, cestu má otevřenou a já věřím tomu, že ji tato cesta posílí a posune dopředu 🙂
No, uvidíme…budem se těšit…mějte se hezky a těším se příště Kejt
Abychom viděli něco za sebou, je třeba jít dopředu…