…pohlazením…
Vítám Vás u nás 🙂
Když jsem po dlouhé době uslyšela nad naší vesnicí déšť, nedalo mi to a podívala jsem se z okna:
pak znovu slunce:
A když bylo po dešti, všechno bylo takové jiné…pročištěné…omyté…prozářené…
Podívala jsem se k papeži, co říkal a byla tam krásná věta:
…„Hledíme na nebe, na spoustu hvězd, ale když ráno vyjde slunce, hvězdy už pro množství světla nejsou vidět. A takové je Boží milosrdenství. Velké světlo lásky a něhy. Bůh odpouští nikoli dekretem, ale něhou, pohlazením ran hříchu.
( http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19955 )
Možná Vám to přijde divné, jak ten déšť může s tím souviset, ale mi to souvisí…to milosrdenství, obejmutí nás, jakkoli jsme slabí a křehcí…to je jako déšť, který omývá… Papež František v neděli řekl:”… Milosrdenství nabízené všem nemá mezí!… “
Nemá mezí!
Mi se to prostě líbí.
A tak Vám přeji hezký den a vždycky, když zaprší nám všem přeji odvahu nechat se omývat…hladit milosrdenstvím…
Těším se příště Kejt
Tvoje příspěvky, to je balzám na duši…..