Ochotnické divadlo na Spálově

Být plně člověkem znamená také dát průchod hravosti své i druhých…

Vítám Vás u nás 🙂

Včera  jsme se byli podívat na ochotnické divadlo na Spálově, na hru “ZRDCADLO”. Hráli tam naši známí a jak jsem viděla těch lidí, tak jsem si uvědomila, jak je to fajné, když se lidé sejdou něco dají dohromady a vlastně všichni sousedé a známí se pak příjdou pobavit. V textu hry byly použity i jemné odstíny humoru, který člověk pochopí vlastně jedině tehdy, když ty lidi zná a ví souvislosti. A také to tak bylo, že se někdy sál otřásal smíchem a přitom se mohlo zdát, že nic moc srandovního nezaznělo.   Spálovská “sokolovna” praskala ve švech a volného místečka nebylo. Na samém začátku si pan “režisér” zkontroloval evidenci míst, odkud lidé přijeli. Bylo to kouzelné a úsměvné, všechny vesnice blízké i daleké byly zastoupeny, dokonce i  z Brna byli na Spálově za divadlem.

první zvonění a začínáme
úvodní řeč
Honza vyplácí Mařenčinu hloupost...

 a odchází do světa hledat hloupějšího člověka, než je ona, jak ho nenajde, tak se domů nevrátí…

do hospody přišel pan starosta
dialogy v hospodě
Matylda vítá pana faráře
dialogy u stolu v kostelníkovic kuchyni
kostelník dostal za úkol vysmejčit sochu sv. Matěje na pouť
jenže, jak měl kostelník v sobě pár štamprliček, tak se mu Matěj znelíbil, pustil se s ním do bitvy...
do toho přichází Honza, který se nabídne, že za Matěje zaskočí, protože opravit ho do zítřejšího dne nestihnou a podoba by tu přece nějaká byla...
a přichází pouť
i se zpěvem hasičského orchestru...
a zbožná duše u sv. Matěje musí zapálit svíčky...
a pustí se do "propírání" sousedů, přitom ovšem sv. Matěji začnou hořet nohy...a uteče
a při cestě vesnicí potká další duši, která nelituje peněz a masa, aby se zavděčila a podplatila si místo v nebi...

no, tady mi chybí momentka, kdy se teda Honza vrátil domů a Mařence se omluvil,že potkal ve světě daleko hloupější lidičky, než je ona a že je tedy rád, že Mařenku má…

závěrečná písnička
děkovačka...
a ještě...
a pan režisér s nápovědou…

Umění nebrat se moc vážně je známkou jak velikosti, tak i pokory člověka…

                                                                                                🙂

Bylo to moc krásné představení a děkuji všem.

              Mějte se krásně a těším se příště Kejt

momentka z dnešního mrazivého rána, foceno Kačkou přes okno auta...
vypadalo to, jakoby jsme jeli za sluncem...
krásně nás doprovázelo...
a odpoledne již zpátky doma na bruslení na našem rybníku...

 

...
paráda...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *