Vítám Vás u nás 🙂
Čtu si dále v Malé Arabce (viz. minulý příspěvek) a dnes čtu:
Nicota oproti bytí
Včera jsem měla velké pokušení… Pomodlila jsem se modlitbu k Nejsvětější Panně Marii…, pomodlila jsem se také Veni Creator. Pak jsem se vrhla do Boží náruče, svěřila jsem se Jeho dobrotě.
Ocitla jsem se v duchu před dvířky svatostánku; ležela jsem před oltářem a řekla jsem: Pane, tvá služebnice má hlad, dej jí kousek chleba; má žízeň, dej jí kapku vody.
Zdálo se mi, že pláču, ne očima, ale srdcem; a skropila jsem oltář těmito slzami.
Pak mi před mýma očima byly promítány jednotlivé hříchy, jeden po druhém. Neměla jsem už sílu prosit o chleba, tak velmi jsem se cítila nehodná a sklíčená.
Pak jsem řekla: Nyní, Pane, se to již stalo, co mám dělat? Stalo se to, Pane; víš, jakou bolest cítím ve svém srdci. Velikost Tvého milosrdenství smaže množství mých hříchů.
Pane, Ty jsi Bytí, a já jsem nicota. Ty jsi Bohem, a já jsem jen zrnko prachu. Je třeba, aby ten, který existuje od věčnosti, se smiloval na tím, který je ničím, a aby ten, který je Bohem na věky, prokázal své milosrdenství tomu, který je jen zrnko prachu. Pamatuj, Pane, na dílo svých rukou.
Pak jsem se celá svěřila víře, naději a důvěře. Celou noc jsem zůstala v tomto stavu…
…Velikost Tvého milosrdenství smaže množství mých hříchů…
Díky Vám za Vaši modlitbu při našem putování a těším se příště Kejt
