Nemám jiné ruce než tvé…

Vítám Vás u nás 🙂

V tyto krásné dny dáváme dohromady divadlo i různé scénky na den matek. Takže mám tento svátek stále před očima. A “náhodou” jsem byla na duch. obnově pro hnutí “Modlitby matek” v Moravské Třebové…

I tam se dralo do kostela slunce...

V klášteře františkánů je kostel zasvěcený sv. Josefovi a zaujalo mě, jak se mi to doma později  všechno propojilo…

Hl.oltář sv. Josefa

Na kříži vedle obětního stolu je detail rukou…

kříž vedle obětního stolu

Ty ruce pod tím křížem jsem si uvědomila až skoro před odjezdem. Vlastně, vždyť jo, říká se, že Pán řekl sv. Františkovi “Nemám jiné ruce než tvé…” a já sedím ve františkánském kostele…

A doma? Divadlo, nacvičování, chystání oběda, práce kolem domu, chystání kytek pro profesory maturitní třídy, a stále před očima ty ruce…A že toho bylo po víc, mívám ve zvyku si něco přečíst, abych měla při té práci nějakou myšlenku v hlavě a už toho začínalo být hodně…A na co nenarazím? Nad zamyšlením nad významem rukou… Krásně se mi to propojilo s tím svátkem matek a už jsem měla při té práci nad čím uvažovat…

slunečnice pro p.profesorky
byl to nezvyklý pohled na tyto květiny, které spíše patří do podzimu...

… Teď vidím, že ruce, které odpouštějí, hladí, konejší, uzdravují a nabízejí slavnostní jídlo, se musí stát mýma vlastníma

rukama…

Měla jsem nad čím přemýšlet…jestli já, jako máma mám takové ruce, které odpouštějí, hladí, konejší, uzdravují,nabízejí, umí se otevřít, přijmout přicházejícího a zrovna jsem také vařila oběd pro návštěvu 🙂

A tak mi pro ten nadcházející svátek matek leží v hlavě tato věta: “Nemám jiné ruce než tvé…” Mám před očima své ruce a dívám se na ně…

Vy se mějte hezky, ať u Vás neřádí bouřka příliš- neb u nás se stahují mračna, musím jít uklidit poličky, co se suší venku 🙂  , a těším se příště Kejt

všechno se stává krásnějším...

Děkuji ti

Děkuji Ti, Bože, za tuto rodinu, která se zase jednou sešla celá u společné snídaně- všichni vykartáčovaní, s očima rozzářenýma, připravení a nedočkaví na nový den.

Děkuji Ti, že během tohoto jiskřivého,slunečního rána se nikdo netahal o noviny, nikdo nespálil topinku ani nezakopl o psa.

Děkuji Ti, že začátek tohoto dne není poznamenám strachem z písemky, roztržkou s kamarádem či ztraceným domácím úkolem.

Děkuji Ti za veselý hovor, za nečekaně poskytnutou pomoc a za letmý polibek od syna, který se už dlouho pokládal za příliš velkého na takové projevy náklonnosti.

Děkuji Ti, Bože za tuto rodinu. Děkuji, že kromě výdajů, starostí a smolných dní máme i takovéto dny: křišťálově jasné, naplněné láskou a smíchem. Pomoz mi, abych to uměl ocenit nyní a abych si na to vzpomněl později,až se nad námi začnou opět stahovat mračna. A dnes- stejně jako každý jiný den- Ti děkuji, Bože, za tuto rodinu.

(z knihy-Dítě je dar- M.Stroudová)

3 odpovědi na “Nemám jiné ruce než tvé…”

  1. Krásný příspěvek! Moc se mi líbí ta “modlitba” na konci příspěvku:-), ale i vše ostatní

  2. Nádherný příspěvek. Dívám se na své ruce…a snad…? Aspoň se o to snažím.krásné fotky. Kde jsou ty doby, kdy jsem jezdila na duchovní obnovy….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *