Krása ticha

Vítám Vás u nás 🙂

Byla jsem v Poličanech- na chvíli- v tichu.

 

 

 

 

 

 

 

 

Při mši svaté se světlo posouvalo.

 

 

 

 

Rozhovor se sestrami najdete zde:

http://www.areopag.cz/content/rozhovor-se-sestrami-radu-trapistek-skyta-obraz-o-zivote-mravech-nazorech-ktere-mozna-polemi

nebo zde:

http://www.katyd.cz/clanky/trapistky-v-cechach-ticho-je-dychanim-duse.html

I naše skupinka celý víkend prožila v tichu. Sestra na otázku:

Vaše řeholní pravidla jsou přísná, v klauzuře panuje ticho. Jak se dorozumíváte spolu a se svým okolím?

odpovídá:

Ticho je dýcháním duše.

Často myslívám na větu jednoho starého mnicha: „Dýchejte Ježíše Krista.“ Je to dar, ale také askeze směřující proti instinktivní bezprostřední komunikaci, která nevytváří hluboké společenství.

Během práce používáme jen „nutné slovo“, což mezi jiným pomáhá pracovat nejen ve spojení s Bohem, ale také pozorně, odpovědně a v pokoji.

Pak jsou tu hluboké rozhovory s tou, která duchovně vede (představená, magistry), a chvíle komunitního dialogu, v němž se každá podělí s ostatními o to, co žije, ale ne povrchně – bez upovídanosti, zvědavosti atp. Existuje mnišský způsob, jak žít ticho a jak žít také slovo.

V klášteře Naší Paní nad Vltavou je hodně ticha, nejen uvnitř, nýbrž i vně, protože okolo nás jsou jen kopce, srnci, divocí králíci a ptáci…

Pokud jde o vnější vztahy, jsou hosté přijímáni jen sestrami k tomu určenými.

 

Pro co tedy žijete – pro budoucnost?

… Žijeme jen pro přítomnost – a zároveň pro celou věčnost. Také myslíme na nebe…

pohled z mého okna

Tak nám všem dnes přeji žít jen dnešek a uvnitř v tichu 😉

Mějte se hezky a těším se příště Kejt