Když o tom mluvili…

Vítám Vás u nás 🙂

Taky si užíváte krásných dní? Když jsem měla jet v pátek do OV na Den země, ptala jsem se manžela jaké má být počasí-  řekl mrholit- svítilo slunce…pak jsme plánovali na sobotu sázet brambory- říkal, že to asi nevyjde a -svítilo slunce…a dnes ráno sluníčko vykouklo už po šesté…přece jen ten letní čas má něco do sebe, když tak brzy nás slunce budí…

včera jsem si vzala foťák a fotila rozkvetlou zahradu...
tařička lákala svou vůní...včelky i motýl nestíhali...
zlatý déšť
prošla jsem všechno...
z různých úhlů...
nezapomněla jsem ani na "něj"...
a i ten foťák věděl, že má "zaostřit" ho a né ty pupeny, které jsem chtěla já 🙂
Ráno manžel zjistil, že máme konečně tak dlouho očekávaná mláďátka králíčků a dítka hned vyběhla z domu a asi čekala, že králíci začnou hned běhat... takhle sedět vydrželi dobrých 20minut...
pak jsem chystala stoly na hostinu...
zadání znělo "jarně"
a bříza se mi k jaru líbí...
na louce jsem omrkla nový přírustek...
Máří musela zaskočit s pečením, neb těsto vybíhalo z mísy...
a my jsme začali motat čarodějnice, neb se blíží jejich noc...
a ten nápis-přemýšlím nad jeho umístěním kdekoliv v domě 🙂
děti byly skvělé...
Na Dni země vystoupili i tito bubeníci...
ale my tvořili...
a tvořili...
a tvořili...
a nejkouzelnější byly tyto děti, plné ochoty a touhy já, já...

Nu a v té Ostravě byly i chvíle, kdy se člověk mohl zastavit, pozorovat lidi, vnímat atmosféru kolem… a o zážitky nebyla nouze…i  o sportovní výkony, jak “měšťáci” honili údajného zloděje…celý den mě doprovázel jeden pán bez domova, hlídala jsem mu tašku, pak jsem se zastavila s  paní a poslouchala její zážitky ze života a nebyla to jen tato paní, bylo jich víc, i otec biskup se zastavil, i když jsem měla problém ho poznat, protože v civilu mi připadal nějaký k nepoznání…a s všemi těmito lidmi jsem prohodila pár slov, někdy jsme se bavili o minulosti, o hospodaření s penězi, nedostatku financí, někdy o dětech, o skautském setkání a celý ten den ve mě narůstal pocit smutku, co se to děje,  někdy jsem na to ani neuměla reagovat, jen jsem v duchu myslela na přímluvnou modlitbu a jinak  nevěděla, jak to uchopit…

A večer byla u nás mše svatá s o.Pawlem Pruszynskim…a on se v kázání zaměřil na jednu větu z evangelia: …Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: “Pokoj vám!” a otec říkal, o čem mluvili? Nu, o vzkříšení, o životě s Pánem a On jim řekl “pokoj vám!” Pán věděl, že pokoj potřebují…  A otec říkal, že my možná nemáme problém věřit tomu, že vstal z mrtvých, ale máme možná někdy problém věřit tomu, že je tady a teď s námi a říká nám- pokoj Vám! …my se nemáme  bát mluvit mezi sebou o Pánu, o našem životě s Pánem, Pán nám  předává svůj pokoj,  v Něm nalezneme Pokoj…

Všechno mi do sebe zapadlo…už vím, o čem jsme se měli bavit…

ne náhodou žalm z dnešní neděle končil slovy:

…Mnoho lidí říká: “Kdo nám ukáže dobro?” Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář!

…usínám klidně, sotva si lehnu, vždyť ty sám, Hospodine, dáváš mi přebývat v bezpečí…

Pokoj nám všem do dnešní neděle a mějte se hezky! Těším se příště Kejt

...

2 odpovědi na “Když o tom mluvili…”

  1. Kejt, krásný příspěvek s bohatou fotodokumentací:-). U vás je opravdu úžasně živo. Mějte krásné jarní dny!

  2. Kejt, krásný bohatý příspěvek. Příroda je v plné kráse a ještě nám slibují krásné slunečné dny. Tak ti přeju i celé Tvé rodině, ať si to pěkně užijete. Slávka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *