Vítám Vás u nás 🙂
V minulém týdnu se nám při zvonění zvonem urvalo lano. Není divu. Myslím si, že už nežije nikdo z těch, kdo ho ke zvonu upevňovali. 🙂 Naštěstí spadlo jen lano. 🙂 Zvon zůstal na věži. Dnes tam moji pánové lezli, aby ho znovu ke zvonu připevnili a získali tak i tyto fotky, které nádherně ukazují dnešní zimní náladu.
Před čtrnácti dny jsme si vzpomínali na výročí úmrtí o. Slavka Barbariče. Zemřel 24. listopadu 2000. Následující den bylo pravidelné měsíční zjevení Panny Marie, které mě stále nesmírně povzbuzuje.
Maria řekla:
Drahé děti ! Dnes, když je vám nebe zvláštním způsobem blízko, vás volám k modlitbě, abyste skrze modlitbu dali Boha na první místo.
Dítka, dnes jsem vám blízko a žehnám každého z vás svým mateřským požehnáním, abyste měli sílu a lásku pro všechny lidi, se kterými se setkáte ve svém pozemském životě, a abyste mohli dávat Boží lásku.
Raduji se s vámi a přeji si vám říci, že se váš bratr Slavko zrodil do Nebe a že se za vás přimlouvá.
Děkuji vám, že jste přijaly mou výzvu.
25.11.2000
A tak jsem byla zase duchem v Medžugorji.
V knize Žít srdcem na o. Slavka vzpomíná o. Marinko:
…všiml si (o.Slavko), že dnešní člověk se dá lehce zotročit zevnitř, ztrácí při tom svobodu, bez které nemůže jako člověk žít. Proto stále zdůrazňoval, že je potřeba bojovat o vnitřní svobodu. Snaha a možnost získat tuto vnitřní svobodu se uskutečňuje skrze modlitbu, půst, dobré skutky, zpověď a slavení mše svaté. Není to vždy lehké. Naopak. Je to výjimečně těžké.
” Vybojovat si vnitřní svobodu a milovat je těžší, než osvobodit se od vnějšího nepřítele. Nikdo a nic nemůže ohrozit člověka tak, jako on sám …“
Zajímalo mě, jestli existuje nějaký způsob, kterým by si člověk uchoval vnitřní svobodu, kterou získal.
” Není na to recept. Každý den je třeba začínat znovu. Když si to dnes dokázal, nemysli si, že je konec. Zítra tě čekají další pokušení. Zítra začínej znovu…”
Každý den začínat znovu. 🙂
Přeji Vám hezky pokojně svátečný adventní čas.
Těším se někdy příště!
Kejt