Vítám Vás u nás 🙂
Velikonoční dny plynou a opravdu si nejde nevšimnout, k jak radikální změně došlo ve čteních z Písma, která se čtou při bohoslužbách…každý den je před evangeliem zpěv: Aleluja…Toto je den, který učinil Pán, jásejme a radujme se z něho…Aleluja… opravdu TEĎ je čas jásat a radovat se, když tento den UČINIL Pán…Nebo včera: Což nám nehořelo srdce, když s námi rozmlouval? “Hořelo” Vám již někdy srdce? Když jste s někým hovořili? Možná to bývá v momentech, kdy se našeho srdce něco, někdo, dotkne, pohladí, možná tehdy,když se cítíte být přijatými druhým člověkem, bez omezení, bez předsudků, prostě bezpodmínečně, takoví jací jste…No, přesně tak, jak to bylo v Písmu dál…Pán s učedníky šel po cestě do Emauz, ptal se jich, co se děje,učedníci mu vykládali, co zažili a ON jim “naslouchal” a mluvil s nimi dál…A dělám to já? Přijímám druhého, ptám se ho na jeho život, beru ho takového, jaký je?
Ve čteních pro další dny radost pokračuje, ale začíná se tam také objevovat pronásledování, uvěznění, vyslýchání ze strany kněží, saduceů,velitele chrámové stráže, kteří nelibě nesli, že je v Ježíšovi vzkříšení… prostě zkoušky…
Tak jako v našem životě…zažijeme něco krásného, dotkne se nás něco, hoří nám srdce a pak Pán pošle zkoušku… Ale zkouška není překážkou, nesmí se stát slepou uličkou, nýbrž cestou vedoucí k Božímu světu, příležitostí k pohroužení se do svého hlubin našeho srdce…Každý z nás je jednoho dne přiveden k těmto zkušenostem…( a následující text navazuje na zkušenost br. Theofana- proto to ukazovací zájmeno 🙂 )ano, zdá se, že jí jde vstříc a snaží se jí čelit. Ne aby se oslavil, ani aby dokázal sobě nebo Bohu, že z ní (zkoušky) může vyjít vítězně, nýbrž proto, že nejasně cítí, že tam na něho čeká Pán. Tuší Boha uprostřed zkoušky…
…neboť milost- to je Boží láska, dokáže svými zkouškami, které dopouští, s úžasnou dovedností a něhou, napřímit postupně to, co je v nás pokřivené… 🙂
( z knihy Na ohnivém voze)
- a ještě
a že jsem se včera procházela po jedné zahrádce, líbilo se mi i toto, protože u nás ještě takové teplo na petrklíče není:
Dnešním příspěvkem bych Vás chtěla povzbudit…někdy opravdu nevíme, jak se k zkouškám postavit…
Mějte se hezky a jásejme a radujme se, těším se příště Kejt
…však popel je nejlepší hnojivo :o),z lesního požářiště se stává bujný rychle rostoucí mladý silný les,připravený k dalším zkouškám.Tak je to i s mým srdcem a duší :o)Čistou bílou neděli Božího milosrdenství přeje Mokopa
Srdce zahořelo, v tuto dobu zatím nejvíce kdy mohlo, uvidíme na kolik je silné a zda vydrží ten nápor, tu sílu všeho dění….a k tomu slůvka od tebe tak pozitivní…
S takovým náhledem ať jsou dny plnější a radostnější, zahoření ať trvá na věčnost…..děkuji…… pherenis
No pááni, fialky v ohništi, ty mají teda výdrž a sílu… Díky za zastavení.
Kejt, hezky jsi to rozebrala, bylo těch duchovních událostí za poslední dny hodně. A byly krásné. A zkoušky? Ty bych někdy ráda obešla, ale bez nich to nejde, však nám to v těchto dnech bylo ukázáno. Měj se hezky. Slávka