Hořící srdce

Vítám Vás u  nás 🙂

Velikonoční dny plynou a opravdu si nejde nevšimnout, k jak radikální změně došlo ve čteních z Písma, která se čtou při bohoslužbách…každý den je před evangeliem zpěv: Aleluja…Toto je den, který učinil Pán, jásejme a radujme se z něho…Aleluja… opravdu TEĎ je čas jásat a radovat se, když tento den UČINIL Pán…Nebo včera: Což nám nehořelo srdce, když s námi rozmlouval?  “Hořelo”  Vám již někdy srdce? Když jste s někým hovořili? Možná to bývá v momentech, kdy se našeho srdce něco, někdo, dotkne, pohladí, možná tehdy,když se cítíte být přijatými druhým člověkem, bez omezení, bez předsudků, prostě bezpodmínečně, takoví jací jste…No, přesně tak, jak to bylo v Písmu dál…Pán s učedníky šel po cestě do Emauz, ptal se jich, co se děje,učedníci mu vykládali, co zažili a ON jim “naslouchal” a mluvil s nimi dál…A dělám to já? Přijímám druhého, ptám se ho na jeho život, beru ho takového, jaký je?

detail hl. oltáře v Odrách

Ve čteních pro další dny radost pokračuje, ale začíná se tam také objevovat  pronásledování, uvěznění, vyslýchání ze strany kněží, saduceů,velitele chrámové stráže, kteří nelibě nesli, že je v Ježíšovi vzkříšení… prostě zkoušky…

Tak jako v našem životě…zažijeme něco krásného, dotkne se nás něco, hoří nám srdce a pak Pán pošle zkoušku… Ale zkouška není překážkou, nesmí se stát slepou uličkou, nýbrž cestou  vedoucí k Božímu světu, příležitostí k pohroužení se do svého hlubin našeho srdce…Každý z nás je jednoho dne přiveden k těmto zkušenostem…( a následující text navazuje na zkušenost br. Theofana- proto to ukazovací zájmeno 🙂 )ano, zdá se, že jí jde vstříc a snaží se jí čelit. Ne aby se oslavil, ani aby dokázal sobě nebo Bohu, že z ní  (zkoušky) může vyjít vítězně, nýbrž proto, že nejasně cítí, že tam na něho čeká Pán. Tuší Boha uprostřed zkoušky…

…neboť milost- to je Boží láska, dokáže svými zkouškami, které dopouští, s úžasnou dovedností a něhou, napřímit postupně to, co je v nás pokřivené… 🙂

( z knihy Na ohnivém voze)

i tyto fialky vykvetly v těžkém prostředí ohniště 🙂
nebo

a ještě

a že jsem se včera procházela po jedné zahrádce, líbilo se mi i toto, protože u nás ještě takové teplo na petrklíče není:

...
...

Dnešním příspěvkem bych Vás chtěla povzbudit…někdy opravdu nevíme, jak se k zkouškám postavit…

Mějte se hezky a jásejme a radujme se, těším se příště Kejt

4 odpovědi na “Hořící srdce”

  1. …však popel je nejlepší hnojivo :o),z lesního požářiště se stává bujný rychle rostoucí mladý silný les,připravený k dalším zkouškám.Tak je to i s mým srdcem a duší :o)Čistou bílou neděli Božího milosrdenství přeje Mokopa

  2. Srdce zahořelo, v tuto dobu zatím nejvíce kdy mohlo, uvidíme na kolik je silné a zda vydrží ten nápor, tu sílu všeho dění….a k tomu slůvka od tebe tak pozitivní…

    S takovým náhledem ať jsou dny plnější a radostnější, zahoření ať trvá na věčnost…..děkuji…… pherenis

  3. No pááni, fialky v ohništi, ty mají teda výdrž a sílu… Díky za zastavení.

  4. Kejt, hezky jsi to rozebrala, bylo těch duchovních událostí za poslední dny hodně. A byly krásné. A zkoušky? Ty bych někdy ráda obešla, ale bez nich to nejde, však nám to v těchto dnech bylo ukázáno. Měj se hezky. Slávka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *