Vítám Vás u nás 🙂
Vracím se zpětně k neděli, kdy jsme se probudili do jemně pocukrovaného dne 😉
Dnes už tu krásu neuvidíte 🙂
Ale na druhou stranu, dnes můžeme prožívat radost ze 170 let starého dne, kdy 22. 1. 1870 odešel Domů sv. Vincenc Pallotti.
Svatý Vincenc byl jedním slovem borec 🙂 Hořel láskou pro Krista, šířit jeho království, měl dar bilokace- být ve stejný čas na více místech (jako např. otec Pio nebo don Bosko), jedl tak, že skoro nejedl, ve všem dával přednost zachránit druhé pro Boha a taky si vzpomínám, jak nám kněz vykládal, že v době Pallottiho bylo tolik kněží, že svatý Vincenc nedostal v Římě farnost a tak mu řekli, že si lidi musí najít sám 😉 , nu a on je našel… nebo spíše bych řekla- lidé si našli jeho 😉 , kázal na schodech, na náměstí, když mu zakázali používat kostel, donesl si zpovědnici ven a zpovídal venku, lidé čekali kolikrát celou noc, aby se k němu dostali, chodíval do nemocnic, vězení, učil budoucí kněze, miloval modlitbu, adoraci, Pannu Marii, založil Společnost Katolického apoštolátu, kdy kněží i laici spojí své síly, aby pomáhali duchovně i hmotně potřebným a tím vším, co dělal a jak žil, zapaloval druhé 😉
Někdo by řekl, že se nešetřil… Ale ono se asi nedá šetřit, když hoříte pro Krista.
Z jeho hesel:
“Nikdy nezahálet, málo mluvit a hodně udělat!”
“ Adorovat! Často se klanět Nejsvětější Trojici! “
“Žít s velkou úctou k milované Matce, Panně Marii.”
“Chci dělat vše k Boží slávě.”
S Pallottiho předsevzetím na rtech do každého dne Vám přeji požehnaný den a těším se příště Kejt
(čerpáno z knihy:
Milá Leni, je to borec! 🙂 Přeji Ti s ním krásné zážitky 🙂 K
Svatý Vincenc vypadá jako hodně inspirativní světec. Díky, jinak bych o něm asi nevěděla.
Přeju vše dobré v novém roce!