Vítám Vás u nás 🙂
První mrazíky přinesly záchvěvy sněhových poprašků.
I u nás začínáme cítit malé těšení se, že se blíží ten milý čas, kdy se budeme scházet u adventního věnce,otvírat svá srdce, krášlit to kolem nás a snad i v nás. Otevřela jsem knížku “Umění naslouchat” na Předzpěvu k Andělskému pozdravení. Schválně. Čas adventu je časem Té, která nám ten Život přinesla. I Ona musela vařit, prát, starat se o jídlo a pak :bdít nad rodinným krbem, všeho si všímat, dělat tak, aby se všichni dobře cítili, pro sebe nežádat nic než právo sloužit a být milována: to jsou vlastnosti, které jsme nacházeli u svých matek. Matka Boží dokáže plnit tyto úkoly s neporovnatelnou dokonalostí. “Mezi ženami” : je všechny převyšuje, ale přitom není jiná, je neporovnatelná, ale zároveň nepochopitelná…
Když si budeme snažit otevřít trochu víc srdce, tak Ona je nám milým, nenásilným příkladem. Ona obdržela plnost milosti…Slovo milost vyvolává představu bohatství, ale zároveň i síly a radosti. Proto prostřednictvím této modlitby (Zdrávas Maria…milosti plná…) přebýváme v blízkosti té, která je “milostiplná”. A alespoň po dobu, co se modlíme, dojde ke komunikaci a účastenství, jak je to mezi matkou a dítětem normální.
Už půjdu…zelené větvičky čekají, všude to voní čerstvým jehličím a těším se na ta setkání,která příjdou. Otec Mikulášek v Brně, jak jsme měly před měsícem setkání MM, tak řekl, že vaření, chystání P.Marie v Nazaretu- to byla vlastně bohoslužba, protože to chystala Bohu a jejich rozhovory u stolu- to byla vlastně modlitba, protože hovořila s Bohem. Moc se mi to přirovnání líbilo…umět to tak všechno proměnit do bohoslužby a modlitby…
Tak se mějte hezky a přeji nám všem hezký “před adventní” čas.
Těším se příště Kejt
p.s. víceze setkání MM zde: