Kozí sýr a zvířena u nás :-)

Vítám Vás na našich stránkách… 🙂

Dva dny nám nešel počítač, což je docela dlouhá doba na tolik věcí, které se udály.

V pondělí se nám podařilo udělat první dávku vlastního kozího sýra… Včera další… A dnes další… 🙂

Mám velkou radost 🙂

Hotovo

Ale cesta k sýru není jednoduchá. Ze všeho nejvíc bych chtěla poděkovat paní Marušce, která mi dala trochu svého syřidla, protože sehnat syřidlo není jen tak jednoduché 🙂 a mléko už bylo nadojené.

Prosby a dotazy jsem rozesílala do všech stran a odpověď se objevila úplně nečekaně a z té nejnepochopitelnější strany. Díky paní Evo  z www.kupendo.cz

A syřidlo nám velice ochotně a rychle poslali z www.ekokoza.cz  Také dnes byl pan Čapek ochotný mi poradit okamžitě přes telefón, protože se mi nepozdával proces sýření…Díky moc, sýr je už ve formičkách a v nálevu  🙂

A další dík patří mému muži, který se mnou do toho šel a odevzdaně kozu dojí 2x denně. A že to není jednoduché 🙂

Je podvečer a kozu táhneme z pastvy. Nejvíc jí chutná břečtan, psí víno a kytky kolem... 🙂
U dojení musí být dva, páč se koze nechce stát...Nejlepší na tom nyní je, že syn odjel na prázdniny...a já nemám tolik síly 🙂
Mléko se začíná srážet...
První sraženina "v plachétce" z tohoto, po odkapání syrovátky, je hotový sýr...

A proč je v nadpise zvířena? Aby toho všeho nebylo po ránu málo- než podojíme, manžel odjíždí do práce, tak se jen tak zlehka kouknu z okna a na zahradě- srnka!

Sranda byla, že ji strýček, který šel do obchodu ještě dřív než byl otevřený, uviděl první, nahlásil to babičce přes okno z cesty a děda mu na to říká: Ale oni mají kozu- ne srnku! 🙂

Pak jsem z okna ( jiného) vykoukla já a bylo to jasné… Jenže fotit srnku?! Jedině v pohybu…

Ranní pohled 🙂

Byla jsem na ni krátká… Naštěstí šel jiný klučík- Lukášek-půjde do třetí třídy, také do obchodu a hned byl ochotný mi pomoci…Stál jí jen v cestě… Stejně srnka lítala několikrát dokola, snažila se přeskakovat drátěný plot, chvílemi jsem to neviděla vůbec růžově, ale nakonec se jí objevit otevřenou branku podařilo…. 🙂

Cesta k vysvobození se blíží 🙂

A ještě to není všechno… Naše kočka má nová koťata. Zatím nevíme kde, kočka “Nemo” je také pryč, jen se tu občas ukáže vylízat misku se žrádlem a pak zase zmizí do svého úkrytu. Ale těšíme se na nový přírustek  🙂

Ale přiznám se, že na této fotce jsou koťata ještě "na houbách" 🙂

A nakonec včera večer při Modlitbách Matek na nás z Písma vykoukl krásný a výstižný úryvek k těmto dnům:

Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste měli vždycky dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo,…                                                      

                                                                                                                  2Kor 9,8

Díky a Vám přeji krásné  teplé dny Kejt

Ubrousky a koza na půjčení :-)

Kdo nic nedělá, nic nepokazí- ale také toho asi v životě moc nezažije…

Vítám Vás na našich stránkách…

Co je u nás nového? 🙂

Asi nejvíc momentálně žijeme kozou 🙂 .

Známí jeli k moři, tak nám na čtrnáct dní kozu půjčili k hlídání a k seznámení se s ní…Největší krásná náhoda  byla, že v novém čísle Marianne Bydlení je nádherný článek o kozí farmě v Ratibořicích,viz. www.kozimleko.cz .

A když jsem se dívala na jejich fotky, na kozy, které zářily bílou barvou, nějak jsem si představovala, že i k nám přijde bílá koza…Úplně jsem si představovala tu bílou srst a kůži…

Koza z auta vyskočila hnědá…

Hotový kamzík

Sranda byla, že já byla na zkoušce a manžel mi nic nenaznačil… Když jsme ze zkoušky dojeli, první naše cesta vedla ke koze a všichni jsme se strašně rozesmáli, co to je- hnědá?!? (p.s. jakoby na barvě záleželo 🙂 )

KUK!
A máme ji doma...

Dnešní ráno už kolem dveří do dřevárky žádné listy nejsou, koza Amina si pochutnávala…:-)

A ubrousky?

Tvořily jsme s Luckou… Jestli se nám to povedlo- posuďte sami 🙂 …

Natřený stůl a vystříhané ubrousky...
Už se nám to plní- lepíme to klasickým lepidlem na decoupege...
Z větší části natřeno
A konečná úprava- přelakování bezbarvým lakem, aby to chvíli vydrželo...
Hotovo

A Klokočůvek jsem od stolu viděla v novém pohledu 🙂

Pohled na pastvu
A to naskládané dřevo mě fascinovalo 🙂

Mějte se hezky a těším se příště Kejt 

Drátkový pozdrav

Vítám Vás na našich stránkách…

Tak jsem včera zkoušela tvoření z drátků…

Kroutily se, kroutily…

Tvoření z drátků
Záložka do knihy

A malování manžela 🙂

Namalovaný obrázek a...
Skutečnost

 

A děti “tvořily” v přírodě 🙂

V lese
A na stromě

Pěkný den Vám přeje Kejt

Vlajkové tvoření

Abychom viděli něco za sebou, je třeba jít dopředu…

 

Vítám Vás na našich stránkách 🙂

V uplynulém víkendu jsme jeli pro Péťu na tábor.

Rozlučka

Martínka oslovily jejich vlajky a celý natěšený si chtěl hned jednu odvést.Jenže vlajky nebyly určeny pro něj, tak jsem mu slíbila, že si může nějakou vyrobit. Dnes se do výroby vlajek pustil i s Lukáškem, který je u nás na prázdninách.

Napřed přesné naplánování

 

Na vlajce by měla být hvězda...a mermomocí chtěli "USA"

 

A Kačka si přála Sněžku a přimalovala sluníčko 🙂
A už vlají obě 🙂

Vlastně jsem zapoměla, že si už v pátek docela “vyhráli”  ještě s jednou starou vlajkou… 🙂

A my-dospělí jsme se docela nasmáli, protože si děti k tomu prozpěvovaly-rolničky-rolničky...:-)

A v neděli u Odry jsme zažili malou “invazi” raků… na jednom metru jsme jich napočítali čtyři…

Ale krásně vidět je jen jeden

Mějte se hezky a někdy příště zase se těší Kejt

Letně- svatební tvoření II

Vítám Vás na našich stránkách 🙂

V uplynulém víkendu jsme oslavili  jeden vstup dvou mladých srdcí do manželství.

Svatba byla náááádherná, ze začátku dne i docela napínavá, protože přišlo avízované ochlazení a z pátka na sobotu počasí bouřilo a práskalo jeden blesk a hrom za druhým.  Nicméně se počasí vybouřilo a svatba mohla být pod nebem – u Panny Marie ve Skále…

Výzdobu jsem chystala od pátku a protože jsem poprvé zdobila z bílých královských lilií, chodila jsem se na ni dívat i já sama do sálu… 🙂

Vazby přichystané v sále 🙂
Jiný pohled 🙂
A ještě svícny 🙂
Celá tahle část psího vína je pryč 🙂

A  v reálu to vypadalo takto

Pohled od obětního stolu ke Skále
Po svatbě jsme to všechno naskládali ke schodům 🙂

Budu se těšit na fotky s nevěstou, ty Vám vložím později, jak dojdou 🙂 , ale ještě tu mám dva skvělé dědečky, kteří byli ochotní a pomáhali nachystat židle, stoly a ostatní těžké věci…a manžela… jenže ten fotil 🙂

Naše "četa" 🙂 díky!

A tak už mě nenapadá nic, kromě sloky ze svatební písně:

Prosíme Tě , Pane, za vytrvalost, opravdové lásky není nikdy dost. Bouří jako sluncem, ať jdou spojeni, ať neztratí nikdy první nadšení… 🙂

Ten den jsme také ráno dovezli  Martínka z tábora a protože byly ty bouřky, ani se k táboru nedalo dojet autem. Cesty byly plné “potoků…” Když jsme šli do tábora- manžel říká:” To by se líbilo Marťovi- šel by kopat -potoky-…”

Odcházíme z tábora, už s Marťou- já vpředu a slyším říkat Martínka: “Ty jo, tu jsou -potoky!! …” 🙂

Cesta z tábora
Byla to nádhera! Ty "potoky" 🙂

 Mějte se krásně a zase příště se těší Kejt