Vítám Vás u nás 🙂
Dnešní pohled na teploměr v 8. hodin ráno 🙂
Popolední pohled při nabíraní vody.
Pohled strání nahoru.
Pohled na kávu při odpolední siestě.
Pak pohled na pozdravy jara.
Kolik je to různých pohledů. V jednom dni! 😉 Záleží, jak se dívám a nakolik vidím 😉
Pak křížová cesta. 6. zastavení. Veronika podává Ježíši roušku:
Dovolil jsem jim, aby Mě korunovali trním. Dovolil jsem jim aby Mě tupili a plivali na Mou svatou Tvář. (3. březen 1989) Pak jsem cítil, jak Mi někdo utřel obličej. (9. listopadu 1986) Vassulo, pohlédni do Mé svaté Tváře. Podívat se na Mě, už to Mě těší. Řekni jim, že je třeba tak málo, aby mě potěšili. (7. června 1987)
Kdybyste jen věděli, jak jsem ochoten odpouštět zločiny vaší doby za pouhý jeden laskavý pohled, okamžik lítosti, nádech zaváhání, trochu opětného zvážení. Usmějte se Mou svatou Tvář a Já odpustím a zapomenu. Dokonce se nebudu dívat na své rány. Pustím ze zřetele všechny vaše nepravosti a hříchy pro pouhý okamžik lítosti a celá nebesa se budou radovat z vašeho gesta, protože váš úsměv a laskavý pohled bude pro Mne jako vonný dým a okamžik lítosti bude jako nová píseň pro Mne. (29. srpna 1989)
Záleží na jednom jediném laskavém pohledu, okamžiku lítosti, opětného zvážení…
Přeji nám všem požehnanou dobu postní.
Těším se příště Kejt