Začala bych fialkově, protože jak byly teď ty krásné dny a já viděla tolik rozkvetlých fialek a občas mě pozdravila i jejich vůně, bylo to kouzelné.
No, ale pak při jedné procházce se to v trávě bělilo! Ne fialovělo, ale bělilo!
Jak jsem stará 😉 , tak Vám mohu říct, že jsem bílé fialky viděla poprvé 😉 Všimla jsem si, že v obchodě nabízí bílé pomněnky, letos jsem viděla už i růžové a tak si říkám, co všechno ještě na tom světě bude 🙂
Ve čtvrtek jsem si odběhla do Fulneku na večerní. Odevzdat maturitu. Krásně zapadalo sluníčko.
A dnes je volno, zítra neděle, hezky si ji prožijte 🙂
Dnešní den je v Církvi slavností Zvěstování Páně. Je pravda, že po slavení u Maria Skály, jak jsem psala minule, se mi ta slavnost nějak jinak přiblížila. Včera jsme se šli ke Skále projít:
Cestou jsem potkávala malá KUK:
A že je dnes ten svátek spojený s jedním velkorysým ANO, posílám Vám pozdrav ze 4. zastavení Křížové cesty v Medžugorje:
Pane Ježíši, nikdo neměl tak úžasnou maminku, jako Ty… bez hříchu, milující, něžnou, chápající, nedělající chyby, byla Ti oporou ve Tvém lidství a na křížové cestě nezklamala. Ve svém srdci přijala to, co jsi přijal Ty a tím Ti byla oporou, nebyla proti Tobě, byla s Tebou.
Dnešní doba není zklamaná, zraněná jen nedobrými otci a mužskými vzory, ale také zanedbáním mateřské lásky, chybami a tak i dnes mnoho lidí a jistě mezi ně patříme i my, kteří někdy, někde, nějak pocítili tento nedostatek mateřské lásky nebo nějakou její nezralost, zatíženost, nemocnost ve vztahu k mamince.
V tomto zastavení křížové cesty Ti Pane Ježíši všechny tyto věci, sebe i lidi svěřujeme, odevzdáváme Tvé Matce, která je i naší Matkou, chceme přijmout její mateřskou lásku, její hojivé působení v našem srdci.
Děkujeme Ti Pane Ježíši, žes nám dal svoji Maminku.
Maria, prosíme Tě, nauč nás přijmout tento dar,
čerpat z něho a zvlášť ve chvíli, kdy nám bude těžko, ve chvílích, kdy se budeme cítit nepřijati, nepochopeni, sami, osamoceni, abychom zahlédli blízkost Panny Marie, Její lásku, Její něhu, Její podporu 😉
Mějte se hezky! Přeji Vám klidný týden a těším se příště Kejt
Kdo chce zdůraznit co? 🙂 Papež František- Boží milující laskavost a odpouštějící milost.
Ve středu 13. března bylo výročí zvolení papeže Františka. Ležela jsem v té knize a vzpomínala, jak jsem si ji četla poprvé. Ani jsem nedýchala… Františkův pohled byl tak jiný… a jiný i zůstal…
Vzpomínala jsem na chvíle, kdy jsem zažívala atmosféru s ním:
6. 6. 2015
Sarajevo17. 6. 2015 Řím…nezapomenu na úlek,když si to milý papež namířil k nám 🙂
…ale nešel k nám… šel pozdravit nemocného na vozíčku :-)… to jsem ještě nevěděla nic o jeho novém zvyku, že pokaždé, když někam přijede, jde pozdravit nemocného 🙂 byl blízko…stačilo natáhnout ruku 🙂 nedokázala jsem to… spíše jsem ho bránila, aby ho druzí nerozškubali :-))
Když jsem knihu dočetla, řekla jsem si : Wau, to bylo 🙂
A bylo to. Vzpomínáte si na jeho principy?
Jednota je důležitější než konflikt.
Celek je důležitější než část.
Čas je důležitější než prostor.
Realita je důležitější než idea.
A dnešní pozdrav skončím jeho slovy po pobytu v Córdobě:
…Je to mrtvola, a v ní skryté božství bude vzkříšeno…
Boží reformy přicházejí tehdy, kdy doufat v nemožné je jediné řešení…
Otec Jeroným zase říkal:
Boží čas přichází jedině poté, co vypršel čas všemu ostatnímu.
