Vítám Vás u nás 🙂
Byla jsem o víkendu s děvčaty na setkání, které mělo název MÁME PROČ SE RADOVAT. A při to všem našem uvažování jsme došli k našemu stavu modlitby. I když úvodní verš je převzaný z příběhu Marnotratného syna, naše zamyšlení začalo úryvkem bohatého mládence, který se Ježíše ptal,co má dělat, aby získal věčný život. Otec z příběhu vypíchl větu Ježíš na něj pohlédl s láskou a my jsme se mohly kochat přítomností Toho, který na nás pohlíží s láskou. Ježíš na mě s láskou pohlíží, na mě- s mou minulostí, s mou přítomností, s tím na čem lpím, s láskou na mě pohlíží. Když si toto uvědomím, tak mě zřejmě chce 😉 , s tím vším, co jsem prožila,co jsem navyváděla, ještě mě nechává žít, chce mě tady mít,tak mě má rád…pohlédl na mě s láskou, když člověk ví, že je milován, pak dokáže strašně moc 😉 a když chci být s Ním, tak to chtění být s Ním, už to je strašně moc…
Moc se mi to líbilo.
Taky dnes u Vás svítí slunce?
A ještě tam zazněla slova sv.Terezie z Avily.
…Veškerý problémy v modlitbě jsou z toho, že si neuvědomujeme,
že Bůh je přítomný…
V těchto dnech mimo jiné vyšel další román o ní. Více zde:
http://www.ikarmel.cz/kniha/Bozi-tulacka-2-prepracovane-vydani_101950.html
Mějte se hezky a těším se příště Kejt
