Popeleční středa

Vítám Vás u nás 🙂

Koblihy, které mi včera přistály na stole, byly úžasné a když jsem se do nich zakousla, přemýšlela jsem, kdy naposledy jsem měla pravou masopustní koblihu…Musela jsem se vrátit hluboko do dětství 😉

Byly jsme  na procházce a najednou přišla řeč i na přítomný okamžik.  Sedly jsme si na lavičku a já se mohla zaposlouchat do čtení knížky…

evka 010

Když jsem si ji pak otevřela už doma a sama, narazila jsem na krásné zamyšlení, které mi přišlo jako možný start do letošní postní doby, kdy se mi možná do ní nechce, protože název “postní” evokuje cosi jakoby nepříjemného… ale co když se dá postní době přiblížit tak, že si řeknu, že ji chci prožít  ve spojení s Ním?

…někdy si představuji takovou zvláštní scénu. Sedím ve své ubohé chatrči (rozuměj chatrč svého vlastního ubohého bytí) , cítím se osamělý a přemýšlím o své minulosti a o tom, jak mizerně jsem s ní naložil. Vtom uslyším zaklepání na dveře.

Jdu otevřít a tam stojí Bůh, usmívá se a ptá se, jestli může jít dál.

“Chtěl bych být s tebou,” říká.”Rád bych s tebou sdílel tuhle chvíli. A také chci, abys věděl, že všechny ty věci, které jsi udělal špatně, jsem ti už dávno odpustil. A cokoli tě v budoucnu potká, ti pomůžu zvládnout. Jsem Bůh přítomného okamžiku. Mé jméno je Jahve, jsem Ten, který jsem. Ty jsi mé dítě, a ať půjdeš kamkoli a cokoli učiníš, já tě vždycky budu ochraňovat a ukazovat ti cestu, po které se máš vydat. Nechci, aby sis dělal starosti. Chci, abys mě miloval tak, jako já miluji tebe.”

V tu ránu se tato chvíle prozáří jeho teplem a milující přítomností a já bych nechtěl být na žádném jiném místě a žádná jiná chvíle mi není dražší.

” Hle, všecko tvořím nové. ” říká nám (Zj 21,5). Každá chvíle je nová, každý den je nový, čas určený pro svěží začátek.

Tento scénař je samozřejmě můj vlastní, ale je to způsob, který symbolizuje skutečnost Boží přítomnosti a uklidňuje mě. Zabraňuje tomu, abych toužil změnit své místo s někým jiným, a dává mi pocit štěstí, že jsem tím, kým jsem, a mám život, který je můj- je to má chatka, i když ubohá, ve které mohu vždycky přivítat Boha, jenž mě stvořil a miluje mě.

(Patrick Ahern- Tři dary Terezie z Lisieux)

…jsem Bůh přítomného okamžiku… tady a teď…

triduum 074Prožijte hezkou popeleční středu.

Těším se příště Kejt

Včera

Vítám Vás u nás 🙂

Včera bylo krásně. Vyšli jsme si. Foťák držel Marťa.

DSCF1169

DSCF1171

DSCF1174

DSCF1184

 

DSCF1208

 

Cestou jsme potkali tři kříže –

DSCF1215

DSCF1216😉

Mějte se hezky v novém týdnu a těším se příště Kejt

Náhoda?

Vítám Vás u nás 🙂

Potkala jsem na procházce ulitu. Zářila z té hnědé země, že ji nešlo přehlédnout…

DSCF1319

DSCF1320

Včera večer  jsme všichni naskákali vyjímečně do postele a snažili jsme se pomodlit. No, nebudu popisovat, jak to probíhalo, ale při té naší nebo možná spíš mé snaze, touze se soustředit, při tom všem smíchu a chaosu a kráse, mě přišla myšlenka tyto chvíle ještě prodloužit. Čím? Vzpomněla jsem si na  email Lidušky, který po 14 dnech doputoval samozřejmě jinudy i k mému muži, který ho včera večer vzpomenul. Rozhovor s hercem, který hrál Ježíše ve filmu Umučení Krista. Přiznám se, že jsem na ten film slyšela tolik názorů, že jsem ho ještě nechtěla vidět. Ale po včerejšku asi názor změním. Tak jestli máte i vy chvilku (delší) a chcete si ten rozhovor poslechnout, přes prosbu konferenciéra nenatáčet při natáčení, rozhovor je tu:

http://www.lifenews.sk/content/%C3%BA%C5%BEasn%C3%A9-svedectvo-herca-ktor%C3%BD-hral-je%C5%BEi%C5%A1a-krista

Pěkný víkend Vám všem a Těším se příště Kejt

p.s. Dnes ve 20.hod. na TV NOE  je 1.díl Marie z Nazaretu, zítra druhý… 😉

 

Uvedení Páně do chrámu

Vítám Vás u nás 🙂

Dlouho jsem zde nebyla. Ale když stihnu, nakukuji k Vám a vidím, jak to u Vás žije i že jste se radovali ze sněhové nadílky. Skromné, ale přece jen  nadílky.

Dnes slavíme hezký svátek. Hromnice- Uvedení Páně do chrámu. Světíme  i svíčky, které nám přinášejí světlo a také se jim říká hromničky, u kterých se pak, v době bouřky, můžeme  modlit, aby bouře nenadělala velké škody. Ale já ho mám ráda hlavně kvůli tomu setkání Simeona, Anny a sv. Rodiny. Vždycky mě na tom fascinovalo, jak mohli ti dva staří lidé srdcem poznat, že přišel Pán. Vím, vím, že byli prodchnuti Duchem svatým, ale přesto…A pak ta jejich vyjádřená radost 😉 držet v rukou takový poklad  😉 a vědět, že přišel On…

DSCF1349

okno v kostele

DSCF1351

a na protější stěně

DSCF1352

 

 

 

Tak kdybyste si chtěli s dětmi onem svátek přiblížit, u Sonji se můžete podívat zde:

http://vad-art.blogspot.cz/p/blog-page.html

najít si dnešní svátek a zbytek je na Vás 😉

Přeji Vám hezké prožití svátečního dne, vzít Poklad do rukou a mějte se s Ním hezky.

Těším se příště Kejt