Ticho

Vítám Vás u nás 🙂

Po ranním slunci v Novém Dvoře přibylo ticho.

DSCF0183

Když nás Pán vybízí k tichu nebo k patření na Něj, počíná si se stejnou zdrženlivostí jako lidé, kteří žijí kolem nás.

Je tak snadné oslabit zrak přátelství planým řečněním nebo nedostatkem pozornosti.

Velký Bůh, jenž se dotýká srdcí, aniž by probouzel naše city, od nás vyžaduje stejně, či dokonce ještě více taktu.

Lásku nelze redukovat na vztah charakterizovaný vzájemným prolnutím, jejž je často její první fází.

Přebývá mnohem spíše v klidné všednosti,

v neúnavném přizpůsobování se druhému,

v naprosté důvěře,

a někdy- v odpouštění vin.

Stejné je to i s modlitbou.

(Dom Samuel Tváří v tvář Bohu)

DSCF0393

DSCF0283

Přeji Vám hezký podzimní den a těším se příště Kejt

Ranní slunce

Vítám Vás u nás 🙂

Podzimní dny nabírají na kráse a my je minulý týden prožili v trapistickém klášteře v Novém Dvoře.  Každý den nás čekala stejná cesta do kostela, jen byla pokaždé jinak prozářená sluncem. Rána jsem měla nejraději.

 

DSCF0252

DSCF0254

DSCF0257

DSCF0258

DSCF0259

Celé naše lidské týdenní snažení jsme se saleziánskými spolupracovníky věnovali touze  připojit se se svou přítomností k přítomnosti Pána.  K Eucharistii. Protože i pro Dona Boska byla návštěva, klanění se a čas strávený s Pánem přítomným v Eucharistii jedním z  opěrných  sloupů duchovního života.

A tak Vám posílám jednu básničku sv. Terezky, která měla minulý týden svátek.

MÁ PŘÁNÍ U SVASTOSTÁNKU

V mém srdci trocha závisti je,

že můžeš, klíčku,

otevřít vždy vězení Eucharistie,

kde náš Bůh lásky žije skryt.

Mně není však zapotřebí zámku,

já mohu pevnou vírou svou otevřít dvířka svatostánku

a skrýt se Králi u nohou.

Kéž bych se ohněm stravovala na tomto místě posvátném

a jak lampa jasně plála mystickým světlem nocí, dnem.

To štěstí!…Ve mně plamen hoří

a mohu získat den co den nemálo duší lásce Boží,

vždyť její oheň předám všem.

Tobě závidím s každým ránem,

svatý oltářní kameni!

Jako v Betlémě požehnaném sám Bůh bude zrozený…

Slyš prosbu srdce pokorného:

Přijď, Spasiteli , v duši mou…

tam není chladu kamenného, má duše je tvou ozvěnou!…

Ty, korporále obklopený anděli,

jak ti závidím!

Na tobě jak na běli pleny Ježíše jasně uvidím.

Změň srdce mé, Maria Panno,

v korporál čistý jako sníh

než přijmu Hostii dnes ráno,

v níž Beránek tvůj bude skryt.

Paténo svatá, závidím ti,

na tobě Ježíš spočine!

Kéž ve svém nekonečném bytí pohlédne vlídně v oči mé…

Nečekej, až můj den se schýlí,

splň Pane, co mám na srdci!

Přichází ke mně…

a v té chvíli se stávám živou monstrancí.

Kéž zlatým kalichem se stanu,

kde Boží krev tvou velebím!

Při naší svaté mši vždy k ránu ji ale sama přijmout smím.

Má duše Bohu milejší je nad pohár,

jenž by zlatem plál,

oltář je nová Kalvarie,

kde pro mne krev tvá teče dál.

Ježíši, vinice má svatá,

ty božský Králi, dobře víš,

že jsem tvůj hrozen s třpytem zlata,

jenž pro tebe chce zmizet již.

Kéž pod tvým lisem utrpení,

má láska prokáže se ti.

Jiné radosti pro mne není než každodenní oběti.

(sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře)

DSCF0268

Mějte se hezky a těším se příště Kejt

 

 

DSCF0265