Měsíc: Říjen 2014

Vítám Vás u nás 🙂

Držela jsem v rukou slunečnice. Tentokrát umělé 😉

Měla jsem velkou radost, že jsem mohla tvořit jen tak :-). V hlavě mi znělo vánoční Be Born In Me a bylo to krásné. Tím ale  nechci říct, že už myslím na vánoce. Když jedu z práce, mám co dělat, abych nekoukala po stromech, jak mezi nimi probleskuje slunce, tolikrát mám chuť zastavit a fotit, ale nejde to, jedu dál.

Představte si, že jsem v pondělí při mši zaregistrovala prosbu , že : ” Bože, daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit…” …Neodvažujeme prosit…Tak nějak mi to v hlavě znělo zvláštně…trochu jsem nad tím pouvažovala a pak to pustila z hlavy. A dnes kliknu na papeže a vidím toto : (!) http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20923 Líbí se mi to 🙂

„Toto je dar, to je to nejlepší od Boha.

Bůh ti nikdy nedá nějaký dárek, věc, o kterou jen tak prosíš, aniž by ji dobře zabalil, aniž by dal něco navíc, co jej učiní krásnějším.

A tím, co nám Pán, Otec dává navíc, je Duch: pravým darem Otce je to, oč se neodvažujeme prosit.

Prosím o tuto či tamtu milost, tluču a žádám mnoho… a doufám jenom, že mi to dá. A On, který je Otcem, mi to dá a navíc daruje Ducha svatého.“

Tak mám silný pocit, že jsem to už jednou zažila 🙂 Teda, zažívám…

Mějte se hezky, pohodový poslední den před víkendem a těším se příště Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

Držela jsem v rukou růže. Růžové a bílé 🙂

Včera jsem držela v rukou Možnosti a melodie a úplnou náhodou toto 😉 ( a ikdyž jsem zde tento úryvek už asi jednou psala, líbí se mi) :

Není těžké říci: “Miluji tě.”

Obtíže vyvstanou, jakmile dodáte: “navždy”, a zvláště ve chvíli, kdy bude třeba  řečené uskutečnit. Neboť “navždy” trvá dlouho. Dokud je člověk milovanou bytostí okouzlen a plný svěžích dojmů, nestojí věrnost žádnou námahu.Aby však postupem času, který odhaluje realitu života, okouzlení neminulo, měl by být ten, kdo miluje, schopen své okouzlení znovu probouzet, aby je udžel aspoň v počáteční intenzitě.

Láska , která chce oklamat sebe sama? Ne, obyčejná, prostá pravda.

To, co pro vás bylo přitažlivé včera, si přece zaslouží, aby vás přitahovalo i dnes, pokud ovšem jste dostatečně silný na to, abyste se povznesl od chvilkového nadšení k věrnosti, od stížností a nářků k melodiím.

Nikdo si nepřeje říci: “Nemohu milovat”, ale každému hrozí nebezpečí, že bude jednoho dne donucen okolnostmi k tomu, aby řekl: “Už nemohu milovat.” Protože k tomu,aby člověk miloval jeden a týž předmět,je třeba, aby v hlubinách jeho duše prýštil pramen.

Nesmí zapomenout na minulost a přitom musí dokázat tvořit.

Každý den nalézt to, čeho je zapotřebí právě dnes.

Láska může být někdy slabost, avšak vytrvat v lásce či přátelství je vždy projevem velkorysosti a vítězstvím.

Každý den jsi mi tak vzácný, že jsem ochotná pro tebe obětovat všechno.

Přeji to i novomanželům a nám všem 😉

Těším se příště Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

Doma zase čteme. Společně, všichni, postupně. V červnu jsem uslyšela zmínku o poutníkovi, který se chystá k  P.Marii Matce Božího slova – v Kibeho do Rwandy. V červenci jsem na Hostýně poprvé uslyšela o knize Růženec mi zachránil život. Byla jsem ve stavu, kdy jsem chtěla vědět, jak někomu mohl růženec zachránit život.  Autorku Immaculée Ilibagizu jsem znala z její předchozí knihy – Přežila jsem. Pak jsem slyšela svědectví i o knize Odpustila jsem.

A tak po návratu  jsem si knihu objednala  a svědectví z života s růžencem od Immaculée  z doby rwandské genocidy  mě doprovázelo po celý prázdninový čas. A v ní najednou čtu i o nějakém zjevení P.Marie ve Rwandě a v hlavě se mi to spojilo,jestli to není to místo, kam se chystá ten jeden poutník. Koncem září mám telefon a jedna maminka mi vykládá, jak koupila knihu Chlapec,který se setkal s Ježíšem pro syna a že se v té knize vykládá o mariánských zjeveních v Kibehu. Tak to už mi nedalo a díky netu nám za dva dny doma přistály dvě knihy,které se vztahují ke Kibehu vztahují. A jsou kouzelné a my čteme, smějeme se, vykládáme a žasneme nad souhrou, “náhodou”, nad jednoduchostí víry, modlitby, nad obdarováním shůry, které nás chce povzbudit, potěšit a vést dál. Manžel prohodil, že už jen čeká,  jestli nebudeme pořádat pouť 🙂 a  Marťa: ” Autobusem? ” 🙂 Asi bych jela 😉 vychází to tak na 12 dní cesta tam…(bez přestávek 🙂 ) p.s. finance raději nepočítám 🙂

Svědectví ze srdce Afriky je jakoby k neuvěření. Čte se to jedním dechem… Zároveň vnímám a četla jsem  i o hrůzách z doby genocidy a když si to spojím s “náhodami” zjevení P.Marie v Medžugorje a občanskou válkou v obou zemích skoro ve stejný čas…musím se vracet k tomu, jestli nejsem hluchá k tomu, k čemu nás P.Maria vybízí…o co prosí…

…nedožadujte se zázraků, protože zázrakem jsou vaše životy.

Skutečným zázrakem je dítě v lůně matky, matčina láska je zázrak,

zázrakem je srdce, které ODPOUŠTÍ,

naše životy jsou plné zázraků…

SKUTEČNÉ ZÁZRAKY SE DĚJÍ V SRDCI

A ta poselství?

…milujte Boha,

milujte se navzájem a buďte k sobě laskaví,

čtěte Bibli,

dodržujte Boží přikázání,

přijměte Kristovu lásku,

kajte se za hříchy,

buďte pokorní,

proste o odpuštění a odpouštějte

a žijte dar života podle Božích zásad-

s čistým a otevřeným srdcem a čistým svědomím

a další je zde:

http://web.katolik.cz/feeling/6_8.htm

No,chtěla jsem Vám ještě poslat pár obrázků, co jsem tvořila, ale netušila jsem, že z našeho domova  bude tak dlouhý příspěvek. Takže tvoření příště 🙂

Přeji Vám krásnou neděli a těším se příště Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

Tak už i u nás se hromadí kaštany. Dítka je sbírají cestou za školy a jsou nadšeni. Já také. Dívám se na ně, pozoruji je  a říkám si, jak je to možné, že to jsou takové zvláštní, tmavé plody stromu  a že jsou vždycky čerstvé. Rok co rok 🙂

A moc, moc se mi líbila papežova promluva zde: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20876

…

„Když Ježíš pronáší slova nářku »Otče, proč jsi mne opustil«, rouhá se? Je to tajemství.

Slyšel jsem častokrát lidi, kteří prožívali těžké, bolestné situace, utrpěli velkou ztrátu nebo se cítili opuštěni, přišli s nářkem a kladli tyto otázky: proč? Proč? Vzpouzejí se Bohu.

A já říkávám: »Pokračujte v této modlitbě, protože i to je modlitba«. Modlitbou byla i slova, která Ježíš řekl Otci: »Proč jsi mne opustil?«.“

Také Job se takto modlil – řekl dále papež. Modlitba je totiž stanutí v pravdě před Bohem.

A Job se nemohl modlit jinak.

Modlí se s realitou, pravá modlitba vychází ze srdce, z chvíle, kterou člověk prožívá. Je to modlitba temných momentů, beznadějných životních okamžiků, kdy není vidět obzor.“

…

A tak nám všem dneska přeji pěkný den, ne zkoušky, které prožíval Job nebo lidé, kteří trpí, ale pokud jsou, tak Vám přeji  také odvahu pokračovat a nepřestávat ve volání….srdce,které hledá , Bůh najde 😉 …

Těším se příště Kejt