Měsíc: Listopad 2011

Vítám Vás u nás 🙂

I když byl dnes pracovní den (chystání svatby), čekala nás ještě jedna akce. V Tošovicích je kostel zasvěcený sv. Martinu a protože dnes je Martina, tak bylo rozhodnuto, že se sejdeme s dětma na dětské mši v Tošovicích…a že nejenom na mši, ale že doneseme světlo sv. Martina do některých domů ve vesnici… Bylo to krásné…sice už mrzlo a byla nám zima, ale mělo to kouzlo a snad byli i lidé potěšeni…

U nás doma byla v dřívějších dobách hojně využívána kniha Nápady pro maminky na mateřské dovolené od Hany Dolejšové. Měla jsem ji ráda a mám a tak jsem si dnes vzpoměla (Jani díky 🙂 ), že jsem kdysi z ní pekla na svatého Martina “Martinské rohlíčky” , no, dnes jsem je opravdu nestíhala, ale mák mám koupený, tak snad zítra…ále…líbila se mi tam napsaná tradice, co v dřívějších dobách fungovala v našich zemích…

     Den sv. Martina byl (vedle sv. Václava a sv. Ondřeje) jedním z mezníků hospodářského roku- čeledíni a děvečky končili službu.

     Vypráví se, že sv. Martin byl původně důstojníkem římského jezdectva v Galii. Před branou města se mu jednou za chladného počasí zjevil Kristus jako žebrák. Martin mečem rozťal svůj plášť a polovinu daroval chudákovi. Později z armády odešel a stal se poustevníkem. Po letech byl jmenován římským biskupem.

     Tradičním lidovým pokrmem o tomto datu bývala pečená husa. Souvislost mezi husami a světcem se hledá od pradávna, Zíbrt o tom doslova píše: “Pověstivypravují, že prý sv. Martina při kázání husy znepokojovaly, začež hříšnice husy pykají na svatomartinském pekáči. Jiná pověst vypravuje, že se Martin ze skromnosti v době volby biskupa ukrýval v husinci, ale husím kejháním byl vyzrazen…

Když jsme chodili vesnicí a lampiónky zářily a vydávaly světlo, bylo to krásné. Při návštěvách v domech otec předal bydlícím světélko s prosbou:

 V listopadu světla venku ubývá, ale světlo v našem nitru musí být stále posilováno. Svátek sv. Martina nám chce připomenout soucitný čin římského důstojníka, později biskupa Martina z Tours, který na své cestě přioděl žebráka polovinou svého pláště.

Svatomartinské světlo nám připomíná světcovo odhodlání nepoddat se temnotě lidského sobectví.

Teplo plamene pak dává odvahu nepodlehnout chladu lidské lhostejnosti a vyzývá nás, abychom k sobě vzájemně hledali cestu.

Tak, mějte se hezky a tvoření ze svatby bude příště 🙂 Těším se Kejt

p.s. Ještě jsem nikdy nepekla husu, ale už vloni jsem si říkala, že se na to musím podívat…Letos zas nic…, tož, nevím, asi si počkám, dokud ji nebudu mít na dvoře 🙂

Vítám Vás u nás 🙂

U nás jde vidět, že je  venku  brzy tma, navíc  přituhuje- teda k večeru- a tím vším vzniká  prostor “být doma” … pro naslouchání…  víc času na čtení 🙂 nebo učení, jak pro koho 🙂

A tak jsme si dnes po dlouhé době pustili “Školu malého stroma”…pustili jsme ji na kapitoly jen tak náhodně, protože, jak říkám, neposlouchali jsme ji už pěkně dlouho…ale hned ten úvod byl překrásný…

   Já a dědeček jsme mysleli indiánsky. Později mi lidé říkali, že to bylo naivní- ale já jsem dobře věděl, co dědeček říkával o “slovech”. Nevadí, že je to “naivní”, hlavně, že je to dobré…

Krásně vystihnutá pravda…

A druhou pravdu, vystihnutý okamžik, jsem si přečetla  v jiné knížce. Ležím po chvilkách v jedněch textech mnicha a kněze o. Jeronýma a ten vypráví o svých zkušenostech  života s Pánem.A chtě- nechtě, mi navazují na předchozí příspěvek O vytrvalosti…

…    Jinými slovy: začnete, ale nevytrváte; přijdete, a hned zase odcházíte. Vaše vytrvalost nepřečká ranní hodiny, nanejvýš snad jeden den!

        Není těžké říci: “Miluji tě.” Obtíže vyvstanou, jakmile dodáte: “navždy”, a zvláště ve chvíli, kdy bude řečené třeba uskutečnit. Neboť “navždy” trvá dlouho. Dokud je člověk milovanou bytostí okouzlen a plný svěžích dojmů, nestojí ho věrnost žádnou námahu. Aby však postupem času, který odhaluje realitu života, okouzlení neminulo,      měl by být ten, kdo miluje,    schopen své okouzlení znovu probouzet, aby je udržel alespoň v jeho počáteční intenzitě.      Láska, která chce oklamat sebe sama? Ne, obyčejná, prostá pravda.       To, co pro vás bylo přitažlivé včera, si přece zaslouží, aby vás přitahovalo i dnes, pokud jste ovšem dostatečně silný na to, abyste se vznesl od chvilkového nadšení k věrnosti, od stížností a nářků k melodiím.      Nikdo si nepřeje říci :” Nemohu milovat”, ale každému hrozí nebezpečí, že bude jednoho dne  okolnostmi donucen k tomu, aby řekl:” Už nemohu milovat.”  Protože k tomu, aby člověk stále  miloval jeden a týž předmět, je třeba, aby v hlubinách jeho duše prýštil pramen.  🙂  Nesmí zapomenout na minulost a přitom musí dokázat tvořit.  🙂 Každý den nalézt to, čeho je zapotřebí právě dnes.  🙂  Láska může být někdy slabost, avšak vytrvat v lásce či přátelství je vždy projevem velkorysosti a vítězstvím…

Já vím, že tento mnich mluví o svém životě s Bohem, ale “nesedí” to krásně i na naše životy? I v manželstvích, mezi přáteli, ve vztazích, na pracovištích- všude potřebujeme “pramen”, který nám dává sílu jít dál…

 Tak, tak dnes od nás…zítra začínám tvořit- na svatbu, takže na čtení času nebude, ale přeju Vám i sobě nevysychající pramen, sílu k jeho objevování a těším se příště  🙂 Kejt

Vítám Vás u nás 🙂

Předpokládám, že jste měli také krásný víkend, plný odpočinku i práce na zahradách, a všechno bylo umocněno slunečným počasím, které nám přálo.  U nás bylo krásně, jakoby jsme se mohli nasytit sluníčka o to víc, že v létě pochybělo 🙂

Takže jsem si užívala zdobení

Kačka si na zahradu donesla Caro

a tak jsem si nyní otevřela knížku a našla v ní toto:

Není těžké vyznat lásku, 

        těžší je milovat,

                 není těžké zplodit dítě,

                            těžší je o dítě se postarat,

                                        není těžké se oženit,

                                                 těžší je být ženatý,

                                                            není těžké vdát se,

                                                                         těžší je být vdanou,

                                                                                      není těžké dát slovo,

                                                                                                   těžší je slovo dodržet,

                                                                                                              není těžké se nadchnout,

                                                                                                                          těžší je nadšení udržet,

                                                                                               není těžké hrát,

                                                                                       těžší je přijmout prohru,

                                                                          není těžké stát se knězem,

                                                              těžší je žít jako kněz,

                                                    není těžké chodit do školy,

                                         těžší je učit se, 

                              není těžké upadnout,

                    těžší je vstát,

                             není těžké zabloudit,

                                        těžší je najít cestu zpátky,

                                                   není těžké dojít do hospody,

                                                              těžší je vrátit se domů,

                                                                           není těžké vsadit,

                                                                                     těžší je vyhrát,

                                                                                              není těžké provinit se,

                                                                                                         těžší je přiznat si to,

                                                                                                                   není těžké plánovat,

                                                                                                                              těžší je realizovat,

                                                                                                                                         není těžké být ukřivděný,

                                                                                                                                                   těžší je odpustit,

                                                                                                                            není těžké začít,

                                                                                                                  těžší je dokončit,

                                                                                                      není těžké…

                                                                                        není těžké vymyslet tato porovnání,

                                                                                      těžší je zjistit, komu jsem ty myšlenky

                                                                                                   nechtíc odcizil.

                                    K radosti lidské  duše patří poznání, že není tak těžké najít radost, jako si ji udržet.

                Proto nás Ježíš vybízí, abychom stále hledali, protože nalezneme, stále tloukli, protože nám bude otevřeno,

                                     a stále prosili, neboť nám bude vždy znovu dáno.

                                                                  (O radostech lidské duše s Maxem Kašparů)

A tak si dnes říkám není těžké  vidět tu krásu kolem, těžší je umět poděkovat… 🙂

                                Bohu díky  🙂 a přeji Vám pokojný začátek nového týdne Kejt

                            

             

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes jsem otevřela Katolický týdeník a zůstala jsem koukat, jaký článek tam na mě vykoukl… K němu se vrátím za chvilku…Všichni- věřící i  nevěřící chodíme na  hřbitov, a  každý zapálí svíčku, která symbolizuje vzpomínku, že na toho, kdo už mezi námi není, nezapomínáme.

No a v tom KT byla reakce  od Marie Svatošové na otázku: “Proč zrovna ona? Proč ne raději já?”

Proč zemřel člověk, kterého jsme měli všichni rádi? To je jedna z vůbec nejtěžších otázek.

A M. Svatošová odpovídá, možná i proto, že  i jí zemřela sestra ve 31 letech, která všem hodně pomáhala, protože se zabila v autě. Všichni se tenkrát ptali:” Proč? Proč zrovna ona? Proč ne raději já?”  Trvalo nám dost dlouho, než jsme pochopili, že otázku je třeba formulovat jinak: “Co nám tím chceš,  Bože, říct?”…

Touto bolestnou skutečností procházíme všichni… Včera jsem v jedné kapli otevřela knihu, kde na mě vykoukla záložka se slovy: “Srdce, které touží po naplnění, Bůh najde.”

A článek v novinách končil slovy: …”vy se s Bohem krásně hádáte. To on bere. Takových modliteb je v Bibli spousta, například v žalmech. Hádejte se s Ním dál, ptejte se, co tím zamýšlel, co vám tím chce říct a nevzdejte to, dokud vám neodpoví.…” 🙂

To bych Vám i sobě chtěla v dnešní den přát… “nevzdejte to, dokud vám neodpoví”…Kejt

 

 

Vítám Vás u nás 🙂

V tyto “dušičkové” dny se v církvi dnes slaví slavnost “Všech svatých”. Ať přemýšlím nad svatostí, jak přemýšlím, nejlepší návod, jak se stát svatým,svatou,  jsem četla v životopise Dona Boska. Dominik Savio mu poslal lístek s pěti slovy. “Pomozte mi stát se svatým.”

…Don Bosko vzal Dominika za slovo. Zavolal  si ho na pohovor…

    “Prozradím ti tajemství svatosti. Dobře si ho zapamatuj.

            Za prvé: Buď veselý. Pamatuj, že všechno, co tě  připravuje o klid a co tě zneklidňuje, to nepřichází od Pána.

            Za druhé: Plň svoje studijní a náboženské povinnosti. Ve škole dávej pozor, pilně se uč, a horlivě se modli. Nic z toho nedělej,abys vynikl, nýbrž z lásky k Bohu.

            Za třetí: Prokazuj ostatním dobro. Vždy pomáhej spolužákům, i když tě to bude stát oběť.

Když splníš tyto body, budeš svatý.”

A když si tyto body převedu do svého života… 🙂

Dnes ráno to ovšem na slavnost nevypadalo…

 já pokračovala v tvoření:

Přeji Vám pěkný den, sluníčko se stále víc dere o slovo, tak ať “hřeje” i u Vás. Těším se příště Kejt