Životní hra

Vítám Vás u nás 🙂

poslední růžičky ze zahrádky

Tak se nám doma konečně objevila nová koťata…Máma kočka je měla už před 14 dny, ale stále bylo ticho po pěšině…stále se jí nechtělo chlubit se novým přírustkem…Včera dítka lítala po dvoře a najednou Kačka zvolala: ” Ticho…já něco slyšííííím,…jééé…” a už šli po hlasech… 

a už jsou mezi námi

to bylo radosti… i kočár snesli z půdy, ale sranda byla, že než objevili ta  koťata, tak si půjčili podvozek  kočáru, dali si na něj sedačku a řádili po cestě…a pak,když už se dost najezdili najednou měli i uši připravené na to, aby zaslechli tenounké mňoukání…a hned věděli, jak kočár správně využít 🙂

Jinak jsem se setkala s novými lidmi v Brně při prodeji mých věnečků a moc jim děkuji- za vše, za milá slova a ochotné ruce pomoci  🙂

Mám napsat tvůj "pseudonym?" 🙂 🙂 🙂 to bysme řadu lidí popletli, co?
to jsem jáááá a věnečky
a to je kopule pavilónu...hned by se mi zamotala hlava, ale zaujala mě...tvarem mi připomněla sv. Petra v Římě

A pak jsem hledala něco pro povzbuzení-  otevřela svého “dvorního” básníka  a hned první báseň byla ta pravá 🙂 k zamyšlení i nasměrování…

Životní hra

      Abychom život svůj

             nehráli jen tak

     Abychom  při každé hře

             zůstali vždy sami sebou

                    Ať v bolesti  či nepohodě

                               dovedem jiným hrát pro radost

                               a svojí čestnou hrou

                                            učíme všechny pravdivě žít

                                                           pokorní a nenápadní

                                                                        v zákulisí nebo při potlesku

                                                                                                         v září reflektorů

                                  Abychom rostli v umění

                                          vděčně vše přijímat

                                          zlo  v dobré proměnit

                             a štědrými být v rozdávání

                                               Až na jevišti našich dnů

                                                             opona spadne naposled

                                                   kéž někdo jiný za nás říci může

                                                             že nehráli jsme jenom pro ošidný groš

                                                                                                                                                      (  P.Josef  Veselý)

Pro nadcházející víkend Vám přeji, ať ho hezky prožijete,  odpočinete a načerpáte nových sil. Těším se příště Kejt

6 odpovědí na “Životní hra”

  1. Luky ahoooooj! To je mi líto, že jste ještě pořád doma…a na Tvé stránky se těším 🙂 až je jednou budeš mít 🙂 měj se hezky

  2. Ahoj teto Katko!Moc se mi líbí Tvoje stránky.Taky bych chťel mít.Líbí se mi ty Tvoje věnečky.Jsou opravdu pěkné.Pořád jsme nemocní,ještě musíme být týden doma.Těším se na Marťu a Kačku!Maminka by byla ráda kdyby měla taky svoje stránky. Mějte se hezky a AHOJ! Luky

  3. Práce jež přináší růže, a slova jež dávají radost, Prosím o svolení je použít.
    P. Josef Veselý a jeho slova za něž také děkuji. Anna

  4. Kejt deti a kotatka jsou roztomila .Ty jsi s tvou praci k nezastaveni,venecku mas velky vyber.Prvni fotka se mi moc libi .Sice jsem uz pozde ale dodatecne vam preji vsechno nejlepsi k svatebnimu vyroci a take k tvym narozeninam opravu jste mely co slavit.

  5. Evííí, já na tebe myslela,jenže jsem “nestíhala”, bylo to pro všechny …omlouvám se, doufám, že jsem tam nebyla naposled…:-)

  6. jééé škoda že jsi neřekla že budeš v Brně :-(. přišla bych mrknout jestli to nebylo jen pro zvané 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *