Uzavření Brány Milosrdenství

Vítám Vás u nás 🙂

Nejenom v našem kostelíku, ale všude na celém světě zazněly při ohláškách tato slova:  V neděli 13. listopadu se zavřou Svaté brány ve všech kostelech světa…

Zavřou se… zaznělo to tak nekompromisně,  tvrdě, s konečnou platností…lekla jsem se… já ještě nechci…bylo to tak krásné, když jsem věděla, že ta náruč je připravená… otevřená… že je tam…

DSCF1639

Papež František na začátku Svatého roku řekl:

Ať nám tedy průchod Svatou branou dá účast na tomto tajemství lásky a něhy.

Odložme každou formu strachu a bázně, která nepřísluší tomu, kdo je milován;

prožívejme spíše radost ze setkání s milostí, která všechno proměňuje“.

AFP4788489_Articolo…Tento mimořádný rok milosrdenství je darem milosti.

Projít onou branou znamená objevit hloubku milosrdenství Otce, který objímá všechny a každému jde osobně v ústrety.

On nás hledá a vychází nám vstříc.

DSCF1638DSCF1637

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DSCF1642

 DSCF1870(večerní zavřená Brána v Assisi)

Shrnujícím slovem evangelia je milosrdenství.

Je to zásadní rys Kristovy tváře, oné tváře, kterou rozpoznáváme v nejrůznějších aspektech jeho života:

když vychází všem v ústrety, když uzdravuje nemocné, když stoluje s hříšníky,

a zejména, když – přibit na kříži – uděluje odpuštění.

Tam spatřujeme božské milosrdenství.

Nemějme strach nechme se obejmout Božím milosrdenstvím, které nás očekává a všechno odpouští.

Nic není sladší než milosrdenství.

Nechme se Bohem pohladit.

Pán je tolik dobrý a odpouští všechno.

http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22889

DSCF2192(detail z Brány Milosrdenství u otce Pia)

Jenže v tom, že poznám Pánovo odpuštění a milosrdenství to nekončí. A v tom je podle mě poselství, které uzavřením Brány Milosrdenství nekončí. Poselství a dědictví, které musím nést dál já…

…Buďte milosrdní jako Otec…

DSCF1683

DSCF1689

(obětní stůl v Medžugorje)

A v tom to je… jít dál a nést to dál…prožívat společně radost ze setkání s milostí, která všechno proměňuje…

DSCF1585(svatostánek v Majčině Selu)

A k té cestě přeji sílu sobě i Vám 😉

těším se příště Kejt

2 odpovědi na “Uzavření Brány Milosrdenství”

  1. Presne si to napísala: “Zavřou se… zaznělo to tak nekompromisně, tvrdě, s konečnou platností…lekla jsem se… já ještě nechci…bylo to tak krásné, když jsem věděla, že ta náruč je připravená… otevřená… že je tam…”

    Tiež mi to prišlo také … definitívne. AJ keď som očakávala, že sa zatvoria, sledovala som kalendár, ale tie slová udreli. A potom sa to uležalo, dozrelo, uvedomila som si, že sa vlastne nič nekončí. Iste, už nebudú otvorené brány milosrdenstva, ale Božie milosrdenstvo k nám je stále rovnako (nekonečne) veľké! A ako píšeš aj ty, teraz je na nás (na mne), aby sme niesli pečať Božieho milosrdenstva. Aby sme ho dávali. Aby sme boli svedectvom Božej lásky. A napĺňali sa (už nie cez mimoriadne) ale cez bežné dary – sviatosti, modlitbu, Božie Slovo… To sa nikdy neskončí.

    Nech sa nám to darí. Požehnané dni celej vašej rodine! Leti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *