Sv. Martin z Tours a zítřejší vzpomínky

Vítám Vás u nás 🙂

Ráda bych se vrátila k sv. Martinovi, jak jsme ho už před více než týdnem oslavili. Mládež měla nachystané divadlo a sv. Martina nám přiblížila nejdříve v Tošovicích, kde je kostel sv. Martinu zasvěcený a pak i v Odrách při nedělní bohoslužbě:

děti zpívají na začátku mše svaté
druhá polovina 🙂
a příběh o sv. Martinu se rozběhl,otec předává Martinovi výzbroj...
tady se sv. Martin dělí s žebrákem o plášť a je nutno podotknout, že to nebylo jen tak, vzdát se pláště, pokud voják přišel o svou uniformu, hrozil mu "postih", takže sv. Martin si musel být vědom i toho...
a pak se Martinovi ve snu zjevil Ježíš, který ho pochválil za darovaný plášť a Martin pocítil v srdci touhu být křesťanem a po křtu se stal poustevníkem
nicméně lidé za Martinem si cestu našli a chtěli ho zvolit biskupem
a Martin byl biskupem 30let, zůstal i pak skromným, otevřeným k lidem, putovával po své diecézi, s láskou lidi usmiřoval a rozdával naději
mládež se pohybovala tak rychle, že se mi ji nepodařilo vyfotit všechny ani při "děkovačce" nebo že by to bylo mýma rukama?
...
při pozdravení pokoje jsme si přáli umět se dělit nejenom "o plášť", ale i o čas
...
...
...
a závěrečná ukazovačka- písnička, kdy děti zpívají a znázorňují slova- děj...
...
Mrzí mě, že mládež nevyšla na fotce bez rozmazání, tož, byli v pohybu 🙂 a plni života

Zítřejší vzpomínky¨

Minulý měsíc se táta zdržel v kanceláři

a zapomněl předem zatelefonovat mámě.

Minulý měsíc byla máma na něj naštvaná a štěkala a vrčela na nás ostatní.

Minulý měsíc rozbil někdo okno a nikdo se nepřiznal.

Minulý měsíc byl dědeček nemocen a třikrát za sebou jsme zaspali

a ztratily jsme jedny boty a dva domácí úkoly.

Myslím, že na minulý měsíc by se mělo raději zapomenout,

ale táta říká “ne”.

Říká, že minulý měsíc jsme se naučili, co dělat nemáme,

a to je vzpomínka, kterou stojí za to uchovat.

Minulý týden slabý poprašek sněhu proměnil náš svět v zimní pohádku. Nechali jsme špinavé nádobí v dřezu, dům nepoklizený a sobotní práce nedokončené. Nebylo to kvůli pracovním hovorům, ani kvůli rodinným hádkám, ale jen proto,abychom si postavili rodinu tlustých sněhuláků, kteří pak stáli kolem zahradní cestičky jako přízračné stráže za soumraku. Sněhu už odzvonilo, ale domácím povinnostem ne. Nejsme tu přece jen pro ně, přesto však stále vyžadují pozornost. Takže byly ty bezstarostné chvíle ztraceným časem?

Ne, byly spíše časem uloženým – do vzpomínky.

(z knížky Dítě je dar-M.Stroud)

Děkuji Vám všem za vzpomínku z  Tošovic.

Doma jsem se  pustila do adventních věnců. tak nějak mi pod rukama vycházely pracovně nazvané “jednodruhové” 🙂

napřed skořápkový
a pak i kaštanový
a hotová objednávka 🙂

Tak, tak od nás. Mějte se hezky, vytvářejme s Pánovým požehnáním zítřejší vzpomínky a těším se příště Kejt

4 odpovědi na “Sv. Martin z Tours a zítřejší vzpomínky”

  1. Kejt, vím, že to není tvá zásluha, myslela jsem celou vaší komunitu, že tu víru děláte i dětem srozumitelnou, takhle se musí do kostela těšit i ty malé děti, zatímco klasická mše pro ně moc “zábavná” nebude…Kejt, kukni k nám na blog, máš tam domácí úkol:-)

  2. Ty, Peti, ale ty mše nejsou má zásluha. Jedná se o mše svaté pro děti, jednou za měsíc a to má pro ně otec připravené speciální kázání a pak i pozdravení pokoje, které navazuje na jeho slovo. Je ovšem fakt, že bych to brala i častěji, neb kázáním pro děti rozumím i já 🙂

  3. Kejt, tvé věnce jsou opravdu úžasné! A moc se mi líbí, jak se u vás opravdu ve víře žije a jak je to tak upravené, že se nejedná o “klasické” mše, ale máte to pojatý tak, jak to máte…to se mi moc líbí, přijde mi to takové “lidské”, milé:-)

  4. Dobrý večer Kejt,
    Vaše věnce jsou nádherné. Můžu si u Vás jeden objednat? Dejte mi, prosím, vědět zda je to možné a jakou máte představu finanční.
    Děkuji
    Pavla Šimáčková
    simakopa17@seznam

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *