Vítám Vás u nás 🙂
Posílám Vám včerejší překvapení, které se nám ocitlo na stole, jen tak… Mi se moc líbí ta její barva:
A že jsem o víkendu spala v jiné posteli, vykoukla jsem ráno z okna a uviděla toto:
Ve chvilkách pokračuji v knížce od Immaculée, tentokrát jsem se vrátila ke knížce Odpustila jsem.Vracím se znova do doby těsně po genocidě a někdy si na lístek napíši nějaký odstavec, co mě zaujme a pak si ho dám před oči. A tak teď naposledy jsem měla napsáno:
…Také jsem poznala, že když utrpíme v životě ztrátu, která se nám zdá nad naše síly, naše srdce a mysl se otevře zázrakům…a někdy i malý zázrak může posílit naši víru a pomoci nám přežít…(Immaculée po setkání s dalším přeživším)
…zatímco jsem čekala až se Bůh dostaví, trávila jsem čas očištováním srdce a modlitbou růžence. (Immaculée čeká celý den na vízum, konzul odjel mimo město, je ráno a je naprosto bezdůvodné čekat na něj, je prostě mimo město, ale Immaculée to vízum potřebuje a tak usedá na lavičku a začíná se modlit)
…odpustila jsem všem lidem na které jsem si dokázala vzpomenout, znovu jsem opakovala všechna jejich jména a poslala modlitbu a požehnání každému z nich. Přemýšlela jsem o veškerém požehnání a všech darech, kterými mě Bůh během posledních dvou let obdařil a poděkovala mu za každou milost zvlášt…
…bylo jen na mě, zda si zvolím víru nebo to vzdám…
A v knížce to pokračuje dál:
(stmívalo se a Immaculée razítko stále neměla. Pozorovala oblohu,ptáky, uvědomovala si, co všechno BVůh na tomto světě stvořil a za co mu mohla při tom čekání děkovat…Pak řekla:)
Nepochybuji o tom, že to zařídíš, Bože. Ale mám dojem, že tě budu muset poprosit, abys to trochu uspíšil. Můžeme se ohledně víza dohodnout na nějakém termínu- řekněme sedm hodin večer?
(v 18.45 pracovnice ambasády otevřela okno, poprosila Immaculée o pas, jména lidí,které chtěla navštívit a za dvacet minut před ambasádou zastavilo auto, vystoupil konzulární úředník, převzal pas, dal do něj potřebné razítko a povídá:)
…Povězte mi- proč jste čekala celý den? Kdo vám dal tu jistotu, že vízum dostanete, když byla kancelář zavřená?
” Bůh,”- odpověděla jsem s úsměvem. ” Věřila jsem, že pro mě udělá zázrak, a udělal. Jediné, co jsem musela udělat já, bylo mít víru a trpělivost.”
Víru a trpělivost do našich všedních dnů vyprošuji sobě i Vám a těším se příště Kejt