Vítám Vás u nás 🙂
Dnes, ještě v polospánku jsem vnímala šumění deště. Pak- ráno- byla obloha pokrytá mraky, sem tam modrý… ležela jsem v knížce…a najednou slunce, prudký závan slunce a do toho vzdáleně zněly zvony spálovského kostela… tolikrát jsem ráno vzhůru a neslyším je. Dnes ano.
Dnes už od toho ranního šera se mi v mysli vynořila jedna knížka… život sedmi mužů, kteří svůj život odevzdali. Kniha Iso Baumera: Trapisté z Tibhirine. Už jsem je tu vzpomínala. Vynořil se mi v mysli i natočený film o nich DES HOMMES ET DES DIEUX- O Bozích a lidech… jak všechno nechali a odešli se svými únosci a ti jim pak uřezali hlavy…měla jsem před očima to ticho…
A tak jsem si našla tu báseň, báseň, kterou jeden z těch mnichů psal ještě dávno před tím, než věděl, že zemře násilnou smrtí:
NA KONCI
už nevím, co bych měl ještě říct
ale na konci
ti
chci nabídnout dobře vypracované Ano
vyrazit na cestu a
za sebou
nechat svůj život
opravdové Děkuji
dobře propracované
a podepsané
ANO
Dnes bych si přála být na cestě k tomuto ANO.
Přeji Vám všem pěkný den a těším se příště Kejt
