Pozdrav z všedního dne

Vítám Vás u nás 🙂

Dnes to u nás ráno vypadalo nádherně. Skoro se mi nechtělo věřit, že zase svítí sluníčko a je krásně. No, už se blýská, hromuje a prší 🙂 Aspoň nám to zaleje zahrádky…

Vrátili jsme se z pouti z Medžugorje. Také tam jsme si užili sluníčka, větru, zatažené oblohy. Ale také ticha, klidu,pokoje, zažili jsme “babylón” národností a řečí, slyšeli jsme svědectví a byli přítomni mší svatých. A na té poslední  bylo čteno toto evangelium : (Jan 21,15-19)

Nedávno jsem slyšela zamyšlení nad tímto textem, že v původním jazyce význam těchto otázek je jiný než slyšíme my v češtině. Otázky, které klade Ježíš Petrovi mají jemné rozlišení významu, jsou to tři stupně lásky a to že se Petr zarmoutí, když  se ho Ježíš potřetí zeptá, jestli ho miluje, plyne z toho rozlišení, že si Petr uvědomil, že neumí milovat, neumí odpovědět na Pánovu lásku tak, jak by Ježíš chtěl nebo si zasloužil, vzpomenul si, že Ježíše třikrát zapřel a zároveň bylo pro něj potřeba projít si tímto uvědoměním si své slabosti, aby dokázal pochopit, co pro něj Ježíš znamená, potřeboval tyto Ježíšovy otázky, aby mohl pokračovat v životě dál, proto říká …Pane, ty víš všechno, ty víš a znáš, že tě mám rád…

A tak, když jsem toto evangelium slyšela jako poslední v Medžugorje, přišlo mi to jako to správné čtení k rozloučení… Ono také končí Ježíšovými slovy: Následuj mne…Tamnější kněz nám řekl, že nemáme ztratit z očí pohled na Ježíše, On se na nás dívá a my zde- v Medžugorje – to rozhodnutí: miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly (a svého bližního jako sebe sama) můžeme obnovit … a obnovovat stále

Začala jsem vlastně paradoxně posledním dnem naší pouti. Tady u nás už zase svítí sluníčko a mi to připomíná dobu prožitou tam. Vloni byl čas levandule, letos růží…a tak Vám jich kousek posílám…voněly hezky po našemu 🙂

"..."


Evi, z této větve jsem byla celá pryč, kdybys viděla, jak úžasně byla vybělena sluníčkem a vodou, tolik jsem ti ji chtěla vzít do toho vašeho pokojíčku, ale nevzala, zvítězil zdravý rozum. Ach jo...

Dnes už je u nás pracovně…všedně, ale uplynulé dny nám byly dány k občerstvení, k nabrání sil i do těchto pracovních, všedních dní…

Tak se mějte hezky, přeji Vám pokojný čas a těším se příště Kejt

jedno brzké ráno...

3 odpovědi na “Pozdrav z všedního dne”

  1. V Medzugorii jsem nikdy nebyla. Je fajn, že se vám líbilo. Slýchám o tom z mnoha stran. Krásnou neděli.

  2. Katuš jde vidět že větev je ošlehaná větrem vodou pískem-krásný suvenýr-Třeba to vyjde jindy a vyjedeme na lov a nějakou ulovíme.pa e.

  3. Krásný, tak toto bych taky potřebovala. Na Medjugorii moc ráda vzpomínám, už je to spoustu let, co jsem tam byla naposledy. Slávka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *