Vítám Vás u nás 🙂
Včera jsem jednu chvíli pozorovala poslední listy.
Tvořila:
A čtu 🙂 Pokračuji v příběhu Chlapce, který se setkal s Bohem. Nutí mě k zastavení, k přemýšlení, k tichu…
A pak mě povzbudil papež František. Ani jsem o tomto setkání nevěděla, ale líbilo se mi to moc. Líbí se mi, že odpovídá na otázky, že se umí zastavit, že žije s lidmi. A jestli to dokážete dočíst až do konce,přeji Vám krásný, požehnaný čas s Pánem 😉
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21001
Mějte se hezky a těším se příště Kejt
úryvek z článku:
Jak to papež dělá, že si uchovává radost a naději?
Modlitba bez odvahy je k ničemu
Nemám nejmenší tušení. Trochu asi záleží na osobnosti, řekl bych, že jsem trochu nevědomec. A nevědomost mne činí lehkomyslným. Nedovedu odpovědět. Opravdu nevím. Modlím se a odevzdávám se. Plánování mi působí těžkosti. Osmělím se říci dvě věci. Pán mi dal milost mít velkou důvěru, odevzdat se Jeho dobrotě. I uprostřed největších hříchů. A poněvadž mne neopustil, činí mne to ještě více důvěřivým a umožňuje mi to jít dále s Ním. Mám v Něho velkou důvěru. Vím, že mne neopustí. A modlím se. To ano. Jsem si také vědom, že jsem se dopustil mnoha špatných věcí a mnoha chyb, když jsem Pána opustil, chtěl jsem kontrolovat kormidlo sám a vydat se ožehavou cestou sebevykoupení, tedy spasit se sám svým konáním. Takovou byla spása učitelů zákona, saducejů, lidí, kteří znepříjemňovali život Ježíšovi. Já nevím. Upřímně řečeno neumím to vysvětlit. Odevzdávám se a modlím. On však nikdy nechybí.Viděl jsem, že je schopen, nikoli skrze mne, ale skrze lidi konat zázraky. Viděl jsem zázraky, které Pán koná skrze lidi, kteří jdou touto cestou, odevzdáni do Jeho rukou.