Vítám Vás u nás 🙂
Milí, ještě nás při našem putování čekalo jedno setkání na které jsem se těšila. Naši pouť jsme “natáhli” až do San Giovanni Rotonda k otci Piovi. Bylo to setkání, ze kterého jsem odjížděla jen velmi nerada.
…prázdné náměstí zažijete jen opravdu vzácně. Bylo něco málo k půlnoci, když jsme se někteří po ubytování a večeři vydali nedočkavě k místům, kde o. Pio žil…
…dům úlevy v utrpení…
páter Pio chtěl, aby tato nemocnice nebyla jen nemocnicí, ale skutečným domovem pro trpící…nechtěl, aby tu člověk přišel jen jako číslo, jako opotřebovaná věc, která potřebuje opravu… člověk ve své bezmoci potřebuje desetkrát více lásky…potřebuje kolem sebe cítit domov…otec Pio našel toto teplo domova v Kristu,proto se snažil, aby podobný duch vládl v této nemocnici, kde dodneška tým lékařů, ošetřovatelů, ošetřovatelek i řeholnic, podobně jako duchovní se snaží vnášet pocity domova do všech oddělení a všem nemocným…
cestou zpět k hotelu, kterému otec Pio požehnal, o který se starala paní,kterou o. Pio oddával a přijetí bylo úžasné…tříchodová večeře a poprvé jsem ochutnala teplý crossaint k snídani…ale nechci se chlubit…jen mi to připomíná…jdi a jednej také tak…
a čím víc si to uvědomuji, tím víc vnímám svou slabost…
ranní slunce v kostele…
v hotelu všichni spali…zřejmě to bylo úžasnými okenicemi,které nám simulovaly hlubokou noc…
…místo, kde se otec Pio modlíval…
Jan Pavel II, který otce Pia poznal v životě, ho prosil o přímluvu za svou nemocnou přítelkyni Ewu, která prožila koncentrační tábor, kde na ni nacisti dělali pokusy s kostní dření a která umírala na rakovinu, tak za tuto Ewu prosil otce Pia o přímluvu a Ewa byla uzdravena…zde ostatky Jana Pavla II, který San Giovanni Rotondo navštívil 23.5. 1987
…poslední otočení a musela jsem utíkat ke snídani…
po snídani už náměstí a celé městečko ožilo…
čekala nás mše svatá v kryptě kostela…
zpívali jsme a hráli…
a na každém kroku jsme potkávali stopy života o. Pia…
mešní misál, ze kterého pronášel slova modlitby při mši svaté…
otec Pio dostával ročně tisíce dopisů, na které se spolu se svými pomocníky snažil odpovídat…zde jsou uchovány ty, které mu došly v posledním roce života…
jeho pera…
kříž na kůru, kde dostal o. Pio stigmata…
poutníků přibývalo a přibývalo…
tak tedy poslední zaostření…
poslední společná fotka u 15.zastavení Křížové cesty…
a rozběhli jsme se rozloučit…
Otec Pio vstoupil do mého života už před více jak 25 lety…nyní jsem tu byla poprvé a moc bych si přála, aby né naposledy…
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v LANCIANU, místě Eucharistického zázraku…přišlo mi to vzácné…ukončit naši pouť u Srdce- nejvzácnějšího orgánu lidského těla- u Srdce samého Krista…
více k tomuto zázraku je zde: http://fatym.com/view.php?nazevclanku=eucharisticky-zazrak-v-lanciano-italie&cisloclanku=2013060169
Naše putování je u konce. Děkuji i Vám za Vaše sledování až sem…vím, že toho bylo hodně… ale další a další fotky naleznete zde: 🙂
http://mladymedved.rajce.idnes.cz/Pout_do_Rima_25-28.4.2014/
http://mladymedved.rajce.idnes.cz/Pout_do_Rima_25-29.4.2014%2C_fot._Stanislaw/
…Setkání s dobrými lidmi jsou jako květy na cestě: obnovují v nás radost ze života…
Díky Vám a mějte se hezky Kejt
Krásné… Moc děkuji za takové úplně osvěžení všedního dne. (-:
Moc hezké putování.
Díky za krásné zprostředkování zážitku i za nádherné obrázky. Jenda K.