Ochotnické divadlo na Spálově

Být plně člověkem znamená také dát průchod hravosti své i druhých…

Vítám Vás u nás :-)

Včera  jsme se byli podívat na ochotnické divadlo na Spálově, na hru „ZRDCADLO“. Hráli tam naši známí a jak jsem viděla těch lidí, tak jsem si uvědomila, jak je to fajné, když se lidé sejdou něco dají dohromady a vlastně všichni sousedé a známí se pak příjdou pobavit. V textu hry byly použity i jemné odstíny humoru, který člověk pochopí vlastně jedině tehdy, když ty lidi zná a ví souvislosti. A také to tak bylo, že se někdy sál otřásal smíchem a přitom se mohlo zdát, že nic moc srandovního nezaznělo.   Spálovská „sokolovna“ praskala ve švech a volného místečka nebylo. Na samém začátku si pan „režisér“ zkontroloval evidenci míst, odkud lidé přijeli. Bylo to kouzelné a úsměvné, všechny vesnice blízké i daleké byly zastoupeny, dokonce i  z Brna byli na Spálově za divadlem.

první zvonění a začínáme

úvodní řeč

Honza vyplácí Mařenčinu hloupost...

 a odchází do světa hledat hloupějšího člověka, než je ona, jak ho nenajde, tak se domů nevrátí…

do hospody přišel pan starosta

dialogy v hospodě

Matylda vítá pana faráře

dialogy u stolu v kostelníkovic kuchyni

kostelník dostal za úkol vysmejčit sochu sv. Matěje na pouť

jenže, jak měl kostelník v sobě pár štamprliček, tak se mu Matěj znelíbil, pustil se s ním do bitvy...

do toho přichází Honza, který se nabídne, že za Matěje zaskočí, protože opravit ho do zítřejšího dne nestihnou a podoba by tu přece nějaká byla...

a přichází pouť

i se zpěvem hasičského orchestru...

a zbožná duše u sv. Matěje musí zapálit svíčky...

a pustí se do "propírání" sousedů, přitom ovšem sv. Matěji začnou hořet nohy...a uteče

a při cestě vesnicí potká další duši, která nelituje peněz a masa, aby se zavděčila a podplatila si místo v nebi...

no, tady mi chybí momentka, kdy se teda Honza vrátil domů a Mařence se omluvil,že potkal ve světě daleko hloupější lidičky, než je ona a že je tedy rád, že Mařenku má…

závěrečná písnička

děkovačka...

a ještě...

a pan režisér s nápovědou…

Umění nebrat se moc vážně je známkou jak velikosti, tak i pokory člověka…

                                                                                                :-)

Bylo to moc krásné představení a děkuji všem.

              Mějte se krásně a těším se příště Kejt

momentka z dnešního mrazivého rána, foceno Kačkou přes okno auta...

vypadalo to, jakoby jsme jeli za sluncem...

krásně nás doprovázelo...

a odpoledne již zpátky doma na bruslení na našem rybníku...

 

...

paráda...

Vaše reakce

Přivítání

Jmenuji se Kejt a vítám vás na našich stránkách, kde se dočtete, jak v naší vesnici žijeme...Také můžete nakouknout do našeho obchůdku "U kapličky"...a určitě se zastavit i osobně...Těšíme se na Vás...

Přála bych si, abyste se zde cítili dobře, odpočinuli a načerpali...Citáty, které mám ráda a které zde často používám a neuvádím je se jménem,
čerpám z kalendářů "Malá poselství" o.V.Kodeta. Kéž jsou malým poselstvím i pro Vás...

Zkus druhým ukázat srdečnou lásku a veselou tvář.
Ptáš se, jak se může člověk usmívat, když je srdce smutné?
Není podstatné, je-li tvoje srdce veselé nebo ne.
To není pokrytectví, neboť láska spočívá ve vůli.
sv.Vincenc z Pauly

obrázek

www.klokocuvek.cz/wp-content/uploads/2011/11/Pouť_do_Medzugorie.pdf

Aktuality

obrázek

obrázek

Ocenění

Počasí

DnesZítraPozítříDalší den

Aktuální čas
Zde můžete nechat vzkaz