Jeden večer

Vítám Vás u nás 🙂

Úplně nečekaně jsme se v sobotu večer ocitli na sv. Hostýně. Nečekané to bylo vtom, že byl opravdový večer…

…že jsme tam byli sami dva…

…cestou vzhůru jsme zamířili  k tomuto schodu našich předků…

Ve včerejším žalmu byla větička:

…tak toužím  spatřit tě ve svatyni, abych viděl tvou moc a slávu…vždyť tvá milost je lepší než život, mé rty tě budou chválit…

a musela jsem se pousmát, když jsem si vzpomenula na předcházející večer i předcházející příspěvek tady. Ani to člověk nečekal a už přišla chvíle, kdy toužil človíček nakouknout do svatyně a pokleknout.

Otec Jeroným jednou napsal:

Možná, že jednoho dne pojedete do Fribourgu. Jestliže ano a pokud na mne úplně nezapomenete, vyhraďte si jedno odpoledne a vydejte se cestou, která stoupá k Matce Boží v Bouruillonu. Nejprve se vám naskytne malebný pohled na Fribourg. Až dojdete do poklidné vísky, vstupte do kostela a odporučte sebe i mne přesvaté Panně Marii. Až se domodlíte, nechtějte hned odejít s pocitem, že jste povinnosti učinil zadost. Bezpochyby upoutá vaši pozornost velké množství ex-voto, mramorových destiček, jež pokrývají stěny kaple. Jsou tam však i jiné, které se uchovávají v klenotnici kostela Matky Boží a které normální příchozí nespatří. Proto neodcházejte;vyhledejte správce kostela a nechte si ty destičky ukázat. Nespokojujte se s běžnou prohlídkou; udělejte ze sebe zaujatého zvědavce;důrazně žádejte, aby vám ukázal rovněž ex-voto, která jsou umístěna u nohou samotné Matky Boží. A pak možná uvidíte v pouzdře vyloženém zeleným hedvábem medaili, která byla kdysi odměnou za poslední tři roky mého studentského života. Není tam žádné bližší vysvětlení, jež by ostatně bylo zbytečné, protože mé jméno je na té medaili přímo vyraženo.

Je to vzpomínka na výjímečný dobrý vliv a samotnou svou přítomností vyjadřuje tato medaile vše, co jsem jí chtěl říci; Té,které chci neustále říkat: “Děkuji.”

(otec Jeroným Protože navždy trvá dlouho)

Děkuji 🙂 a přeji nám všem poklidný pracovní den 🙂 Kejt