Vítám Vás u nás 🙂
Dnes slavíme v Církvi svátek sv. Benedikta. A teprve mi dnes došlo, že mají asi mniši v Novém Dvoře velkou slavnost, protože žijí podle řehole sv. Benedikta, který byl jejich zakladatelem. Vzpomínám na jedno kázání našeho duchovního správce, že sv. Benedikt měl ještě sestru- sv. Scholastiku a že ti dva se předháněli, kdo bude mít víc Boha rád. Že se navzájem ovlivňovali, povzbuzovali a přitom se scházeli jen jednou za rok a při setkání nejvíce mluvili o Bohu. Když Scholastika cítila, že se blíží konec jejího života a že se s bratrem vidí naposledy, modlila se k Bohu, aby prodloužil chvíli jejich setkání, přišla bouřka a tak si mohli vykládat celou noc. Za tři dny pak umřela.
Životopis o sv. Benediktu najdete zde: http://catholica.cz/index.php?id=3014
Sv. Benedikt měl heslo “Modli se a pracuj” . I když to vypadá, že by člověk měl rozdělit svůj den na modlitbu a práci, není tomu tak. Mi se víc líbí, jak to mniši praktikují, že se modlí nejenom při modlitbě v kostele , ale i při práci, že mají své “invokace” (krátké modlitby, které vystihují jejich vnitřní hlas srdce, jejich postoj) a které je tak vlastně učí přebývat v neustálé přítomnosti Pána.
…Každá ušlechtilá touha, kterou věřící člověk pocítí ve svém srdci,pochází od Boha. To platí samozřejmě i o touze po modlitbě.Vždyť s ní se to má stejně jako s kteroukoliv jinou touhou. K tomu, aby zůstala v srdci natrvalo, ji nestačí jen jednou pocítit. Není jiné cesty než na ní pracovat…
(o. Jeroným Možnosti a melodie)
Teď naposledy jsem v knížce D. Samuela Celým srdcem četla:
…vždycky se modlí jen ubohý. “Dobrá modlitba” je modlitba člověka, jenž zažil dostatek neúspěchů a pokoření, aby nepochyboval, že potřebuje Boha.
A pak to ještě pokračuje, ale o tom až jindy.
Tak takový je u nás dnes den. Také máme vymalováno 🙂 Petříkův pokoj 🙂
Tož, tolik od nás… mějte se hezky, pozdravuji všechny i do dálek 🙂 a těším se příště Kejt
