Archive for Březen, 2012

Jen tak

Vítám Vás u nás :-)

Setkání s dobrými lidmi jsou jako květy na cestě:

obnovují v nás radost ze života…

...A každý se vrátil domů… i tato slova zazněla v sobotním evangeliu (Jan 7,40-53) a o. Šebestián Smrčina na ně  navázal svou promluvou, protože i my jsme byly před nedělním návratem domů z duchovní obnovy pro ženy v Moravské Třebové…a hned na to zazněl smích, protože otec vzpomenul jednu příhodu, kdy se vrátil kněz z exercicií a povídá: Jé, to byl záhul, mně bude trvat aspoň půl roku, než se vrátím do starých kolejí… :-) načež jsme vyprskly v smích, protože by přece bylo pěkný, kdyby to, co jsme načerpali, kdyby nás to obnovilo, proměnilo a ne že se vrátíme domů a řekneme „klídek“ a otec nám přál, ať se nakazíme schopností a ochotou růst. P.Ježíš kam přišel, tam bylo vzrůšo…když se někde objevil, lidé ho buď milovali nebo nenáviděli…a kdybysme i my všichni byli takoví, tak nám tady (viz.Mor.Třebová) vypálí lidi kostel i klášter, ale třeba zase někteří by kostel i klášter postavili větší…my jsme povoláni být jinými, my jsme posláni věci měnit, vy jste sůl země, světlo světa, my máme mít jiné způsoby, myšlenky, ale ne proto, abysme se předváděli,ale aby jsme byli věrni Pánu. Ono nás to očišťuje, pročišťuje a posouvá…Farizeové a zákoníci měli věci jasný, ti byli proti Pánu, jen „lůza“ v Něho uvěřila a i my si máme dávat pozor, aby se i v nás neobjevil postoj, předsudek vůči někomu, že to máme dopředu jasný, nastavený, že ty se nezměníš…je potřeba mít postoj  a srdce otevřený…

Tak tak, to jen tak, že jsem se vrátila jakoby z jiného světa…a byly to pěkné chvíle. Přemýšlela jsem nad tím,kolik máme možností a různých zastavení k tomu, abychom se zamysleli nad sebou a svou cestou… (viz.i Duchovní obnova v Odrách)…kolik je to času milosti…

Jinak doma teploty, nachlazení a když jsme včera jeli s Kačkou na kontrolu, tak jsme s druhou maminkou viděly jasně počátek těchto nachlazení. Kačka s Ondrou létali u potoka a když v něm skončili, tak žádné přezutí se do suchého, ale vysléct ponožky, šup, zpátky do mokrých botů a čvachtali se vesele dál … ach jo…p.doktorka na to řekla, že to je přece správné, užít si sluníčka, na co řešit nějaké kašle, že…

a tak si Kačka včera tvořila

i když je tam úsměv...mrkněte na ty nemocné oči...

pak si věneček přiložila ke včelce...

Martin mi donesl překvapení...

a protože jsem pracovala na tomto stole...

tak jsem tu jeho kytičku použila k malé dekoraci...

kytička je úžasná...

jinak jsem si dodekorovala i vchod ke slepičkám...

a ještě...

a i já se pustila do stříhání větviček...

lepení

a lepení...

až se z toho vyloupl hotový věneček...

Tak to „jen tak“…

začíná u nás svítit sluníčko, tak Vám přeji teplý den, mějte se hezky a těším se příště Kejt

P.s. a že jsem včera narazila na pěkný žalm, tak Vám ho kousek posílám…

Z hlubin volám k tobě Hospodine, Pane,vyslyš můj hlas!

Tvůj sluch ať je nakloněný k mé snažné prosbě!

Budeš-li uchovávat v paměti viny Hospodine,

Pane,kdo obstojí?

Ale u Tebe je odpuštění,

abychom Ti mohli v úctě sloužit…


(z žalmu 130)


Přichází jaro

Vítám Vás u nás :-)

Dnes jsem ráno se zpožděním otevřela oči, probrala se a uvědomila si, že už nějak svítí slunce… a natotata, hned vystřelila z postele. Ani nevím, jestli jsem ten budík měla natočený nebo ne, nicméně jsme všechno stihli. Když jsem šla od busu a vnímala čerstvo,a přesto slunečno, jasno… mihla se mi v hlavě  vzpomínka na veršík:

… Zaklepeme na čelíčko, ťuky, ťuky ťuk, vstávej, otevř oči pro sluníčko, vstávej už je tu…

Jenže nevím, jestli ho mám úplně správně, neb jsem ho nenašla, kde ho mám napsaný, ale vzpomínám, že se ho Maruška učila na nějakou besídku, když byla maličká…

Víkend jsme si užili krásně. Napřed jsme byli na té duchovní obnově a sotva jsme se vrátili, čekala nás na dvoře hromada dřeva…práce šla sama :-) … také jsme našli překvapení ve chlévě, neb nám tam pán dovezl dalších 7 slepiček…

nové holky

Neděli jsme si vyšlápli na „Orlí skálu“ a ještě před tím si s kamarády pochutnali na dortu ke kulatinám…

Martin má deset...

cestou lesem

některé stromy mají úžasné větve...

ano, tento muž je ženatý :-)

Martin šplhá, kde se dá...

tady ten strom měl krásné větve...

mezi těmito stromy jsme s prvními dítky hrávali na schovku...

a to už je cestou na cíl cesty

výhled je krásný...

já teda výšky nemusím...

ale byla to paráda…

jinak tvořím…trošku…

další stromeček...

s vyřezanými ptáčky...

a mám radost ze sluníčka…když jsem dnes hledala ten veršík o ranním vstávání, našla jsem jiný…stejně tak hodící se k dnešnímu ránu:

…Ptáš se, jak si má člověk počínat, aby celý den chválil Boha.

Ať děláš cokoli, dělej to dobře- a chválil jsi Boha… :-)

(sv. Augustin)

Mějte krásný den, kéž se Vám daří a těším se příště Kejt

Jedna chvilka

Vítám Vás u nás :-)

…Škoda, když stavíme zátarasy vůči druhým jen ze setrvačnosti, přestože nás nikdo neohrožuje…

Ach, také Vás už hřeje sluníčko? U nás je dnes krásně…když jsem v uplynulých dnech tvořila, už se mi po něm stýskalo…ale byla jsem vděčná aspoň za teplý vzduch…teda trochu teplý :-)

A tak jsem držela v rukou „krušpánek“- buxus …

stromečky, věnečky, květináčky v zeleném...byla to krása...

tady se to už trochu "žlutalo"

zdobilo...

jarně se svítilo

zasedla jsem k dědečkové pilce

kroužila

smirkovala

neodolala bílému vábení... a sušila v troubě...

a zvláštní je, že ptáčci více září večer,při umělém osvětlení...

ale těší, tak to je hlavní...možná něco naznačují :-)

a ještě jedna ozdoba na přání...má už své místo? Lokameno? :-)

A četla.  Jedno ráno jsem sáhla po textu o.Samuela, který mi ležel u knížek. Po pravdě řečeno, nevzpomínám si,kde se mi tam vzal. Ani jsem si ho nedávala tisknout, jen se mi tam objevil…ale v ten den byl úžasný…

…K modlitbě je nám nabízeno určité místo: kostel. Kostel není v prvé řadě kamenná budova, je to chrám, kde je člověk posvěcen.   Je také místem, kde člověk odpovídá na své povolání… neboť Bůh má tvář, Bůh přichází k nám. Když mu odpovídáme, přichází, aby v nás přebýval. A tehdy získává kamenný kostel veškerý svůj smysl.Není nic smutnějšího než kostel, do něhož se nikdo nepřichází modlit! Mohl bych se stejně dobře modlit v lese, v přírodě, řekne někdo. Jistě, je to možné. Ale mimo kostel přejímáme iniciativu k modlitbě my sami. Kdyby nebyly kostely, napsal kardinál Ratzinger, kdyby nebyla místa, kam přichází přebývat Bůh, bylo by božství jen hypotézou naší mysli. Odpoví Bůh? Chce odpovědět? Tato otázka by zůstala otevřená.

Ale Bůh odpověděl. Skutečná přítomnost Boha v našich kostelích-v Eucharistii je Bůh jako odpověď, náš Pán jako přítomnost, která odpovídá.

A toto se mi líbilo nejvíc:  V kostele již není iniciativa vztahu mezi Bohem a člověkem záležitostí naší, ale záležitosti Boha, a tak se tento vztah stává opravdovým. Proto modlitba před svatostánkem je především modlitbou, vztahem, společenstvím…(my se nemusíme vůbec „snažit!“  Všechnu iniciativu přebere On)  Akorát

skoro hned na to mi vyskočil v hlavě zas jiný úryvek o. Jeronýma, který vystihoval podstatné, co je k tomu vztahu třeba…

…ve chvíli, kdy se osobní modlitbě věnujete často a pravidelně, není už třeba zkoumat, je-li vroucí či nikoli. Vytrvalost znamená vroucnost a věrnost zachrání vše:-)

Já vím, věrnost, vytrvalost, ale zas mi vyskočil v hlavě jiný úryvek a tentokrát už nevím, kde byl, protože ho mám na ledničce už dloooouho,  jo, už vím, byl u o. Kubíčka v knize „Až k prolití krve“ (fakt jsem si vzpomněla až nyní)…a ten úryvek:

o laskavost se člověk musí snažit. Velmi ubohá je taková láska, která se projeví jen tenkrát, když máme dobrou náladu…

a když si za laskavost doplníme: věrnost, vytrvalost…

tak se mi to krásně propojilo s tím základním mottem mého života…a teď nevím, jestli Vám neprozradím toho moc, ale třeba to ani nečtěte :-) to motto „visí“ nahoře vpravo od sv. Vincence z Pauly :-)

Tak se mějte hezky, užívejte si teplých sluníčkovým dotyků a věřte, že nám je někdo posílá, protože nás má rád a chce nám působit radost :-) kéž Vám to radost  přinese. Velké díky a těším se příště Kejt

...

Duchovní obnova v Odrách

Vítám Vás u nás :-)

Dnes jen na  chviličku od nás. Chtěla bych Vás, kdo jste blíž :-) pozvat, jestli náhodou nemáte chuť, čas a možnost na

Dvoudenní duchovní obnovu

Kdy: 16. a 17. března 2012

Kde: fara a kostel sv. Bartoloměje Odry

Program v pátek:

16.00 hodin úvodní přednáška s možností adorace na faře

17.30 hodin křížová cesta v kostele

18.00 hodin mše svatá v kostele

Program v sobotu:

9.00 hodin 1. přednáška na faře, po ní příležitost ke svátosti smíření na faře

10.30 hodin 2. přednáška na faře

11.30 mše svatá

Během celého dopoledne bude vystavena Nejsvětější Svátost v kapli na faře.

Srdečně zveme všechny farníky. Můžete se zúčastnit každý den i zvlášť.

Obnovu povede-P. Petr Kuník (farář Odry)

Tak a dnes je to opravdu všechno, přeji Vám pěkný den a těším se Kejt

možná bychom mohli mířit za stravou jako ta včelka :-)

a "nasát" jako ona :-)

p.s. Vypůjčeno z „Petrovy galerie“ – našeho duchovního…

Kuřátko

Vítám Vás u nás :-)

Vzala jsem seno do rukou- pro radost i pro potřebu dárku:

krásná, voňavá "kupa"

stočená do kuliček...

kuřátka se klubou...

a jsou tu...

s načechraným peřím...

i z boku...

a s přáním k narozeninám...

 nebo spíše povzbuzením?

        …ochrání tě svými perutěmi,

                    uchýlíš se pod jeho křídla,

                            štít a pavéza je věrnost jeho…

                                                                         (z žalmu 91)

a jak jsem vybírala papír, do kterého to zabalím, držela jsem v ruce i tento, ale pak jsem ho odložila...

a říkala jsem si, co se asi naší kočce honí hlavou... :-)

  A z jedné knížky, když jsem cosi hledala, mi vypadlo toto:

           Stařec byl tázán jakýmsi bratrem:

                 Proč stále soudím své bratry?

                           Stařec mu odpověděl:

                                    Poněvadž jsi dosud nepoznal sám sebe.

                                              Neboť, kdo poznal sám sebe,

                                                          nevidí už chyby svých bratří. 

                                                                                                        (J.Moschos)

Ach- moudrost…

Přeji Vám krásný víkend, prý se má zítra oteplit, to by bylo  úžasné… jsem zvědavá, tak se mějte hezky  a těším se příště Kejt

jeden večer v tomto týdnu...

Přivítání

Jmenuji se Kejt a vítám vás na našich stránkách, kde se dočtete, co mě těší a baví a jak žijeme v naší vesnici a s lidmi okolo nás...

Přála bych si, abyste se zde cítili dobře, odpočinuli a načerpali...Citáty, které mám ráda a které zde často používám a neuvádím je se jménem,
čerpám z kalendářů "Malá poselství" o.V.Kodeta. Kéž jsou malým poselstvím i pro Vás...

Zkus druhým ukázat srdečnou lásku a veselou tvář.
Ptáš se, jak se může člověk usmívat, když je srdce smutné?
Není podstatné, je-li tvoje srdce veselé nebo ne.
To není pokrytectví, neboť láska spočívá ve vůli.
sv.Vincenc z Pauly

obrázek

Aktuality

obrázek

obrázek

„KUK“

obrázek

obrázek

obrázek

obrázek

Počasí

DnesZítraPozítříDalší den

Aktuální čas
Zde můžete nechat vzkaz